Bílina

Bílina je starobylé město na úpatí skalnatého vrchu Bořeň. Leží v údolí stejnojmenné řeky, která protéká napříč městem. Ze severu je Bílina lemována masivem Krušných hor, na východní straně se města dotýká pás třetihorních vyvřelých kopců Českého středohoří. Název města vznikl z přídavného jména bílý (bielý) a termín Bielina měl původně označovat bílé – bezlesé místo nebo protékající bílou řeku. První písemná zmínka o Bílině je uvedena v privilegiu papeže jana XV. z 31. května 993 pro benediktinský klášter v Břevnově, ve kterém je kromě jiného určena povinnost provincii litoměřické, bílinské a děčínské odvádět klášteru desátky.