Plavecký rod Husů z Hladné

V čem spočívalo mimořádné řemeslo vorařství a jak plouli plavci z rodu Husů vory na Vltavě a Otavě? Seznámíte se se stoletým příběhem plaveckého (vorařského) rodu Husů z Vltavotýnska – z Hladné u Albrechtic nad Vltavou. A to přímo od 4. a 5. generace plaveckého rodu Husů.

Co vše plavci při plavbách z jižních Čech do Prahy (ale i také do Hamburku) zažívali a jak těžká obživa to byla? Jak se tradice řemesla vorařství udržuje dodnes a proč bylo vorařství zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO?

Besedu povede Anna Husová (nar. 1938) se svou dcerou Anitou (Annou) Crkalovou.

Anna Husová je dcerou Vojtěcha Husy. Vojtěch Husa (1908–1997) byl plavcem a také vrátným, tj. vůdcem vorů s licencí na Lužnici, Nežárce a Vltavě z Vyššího Brodu až do Prahy, jeho bratr Josef Husa (1899–1981) se stal mezinárodním vrátným s patentem na Vltavu v celém toku i s přítoky: Lužnice, Malše, Otava a Labe od Mělníka do německého města Riesa. Voroplavbou v rodě Husů se zabýval už jejich děda Jan Husa, který v roce 1860 koupil chalupu u řeky Vltavy na Hladné. Přesně po 100 letech, v roce 1960 voroplavba skončila výstavbou a napuštěním Orlické přehrady.

Beseda o vorařství bude provázena promítáním historických fotografií, ukázkami z plavecké kroniky Vojtěcha a Josefa Husy, vzpomínkami na bratra Anny Husové – posledního voraře Václava Husu (1930–2021) a plaveckými písněmi. Bude také představena ediční řada knih Vorařský rod Husů z Hladné.