Mezinárodně uznávaná berlínská choreografka Alice Chauchat připravila choreografii reagující na stálou expozici Národní galerie Praha „1939–2021: Konec černobílé doby“.
Stálá expozice Národní galerie ve Veletržním paláci s názvem 1939-2021: Konec černobílé doby se stala inspirací pro „choreografii vztahů“ mezinárodně uznávané umělkyně Alice Chauchat. Současný tanec zde otevře zcela nový pohled na umělecká díla, souvislosti mezi nimi a způsobem, jak je muzea a jejich kurátoři prezentují. Návštěvník performance vstupuje jako divák do této vztahové situace, může v ní setrvat nebo ji kdykoliv opět opustit. Má možnost skrze ní pocítit, jak nám kategorizování brání vnímat nejen umění, ale i vztahy. „Toto pozvání pro mě bylo velkou výzvou, nakonec jsem se rozhodla zakotvit svou choreografickou reakci na výstavu ve dvou aspektech, které se jí vinou – neustálé vytváření a boření kategorií spolu s rozostřením pojmu kvality, kterou lze vnímat jako nestálou, nikoliv dogmaticky vnucovanou,“ uvádí ke svému přístupu k Museography Choreography Alice Chauchat.
Vzájemná komunikace současného tance a vizuálního umění
Propojením Centra choreografického rozvoje SE.S.TA a Národní galerie Praha vznikl dlouhodobý cyklus Tanec v galerii charakteristický mezioborovou spoluprací tance a výtvarného umění. Každá jeho edice je jedinečná a stejně tak tomu bude i u té letošní Museography Choreography. Výstava Konec černobílé doby se zabývá tématem, jak se v průběhu času mění a ztrácí jednoznačné rozdělení věcí na protiklady. Choreografickou odpovědí na práci kurátora je reflexe této proměnlivosti do taneční improvizace v provedení tanečnic Hany Polanské, Ran Jiao, Nhung Dang a Daniely Kolkové. „Jejich osobité tance se vynořují z různých situací a vzájemně na sebe reagují. V choreografii se snažím natahovat čas a obracet pozornost k jedinečnosti každého tance, aby návštěvníci vnímali vibrační pole probíhající mezi tanečnicemi a pozorovali tance zdálky nebo zblízka, jak se objevují spolu s rozvíjejícími se, ale často nevyzpytatelnými vztahy mezi nimi,“ dodává Chauchat.
Ozvěny a kontrasty v časoprostoru
Umění i život jsou pestré a proměnlivé, přesto je snadné sklouznout k tomu vidět svět jen velmi zjednodušeně. V dřívějších „černobílých dobách“ podléhalo vše škatulkování pouze do protikladných kategorií, a právě výstava Konec černobílé doby na toto období poukazuje. Kategorizování však stále zcela nekončí, ovšem ztrácí svou pevnost.
Tanec mezi protiklady
Objevovat protiklady, ozvěny, kontrasty i sladění mezi tanečnicemi a jejich tanci budete mít možnost ve Veletržním paláci 10. a 11. září od 15:00 do 18:00, později také 8. a 9. října. Kdykoliv během této doby lze zhlédnout Museography Choreography zcela zdarma a volný bude rovněž vstup na workshop s Alicí Chauchat konaný 5. září. Nenechte si ujít neopakovatelný zážitek z výtvarného i tanečního umění, nechte ho k sobě promlouvat a odhalte nový rozměr výstavy, která na vás po zhlédnutí performance zapůsobí zcela novým způsobem. Těžko postižitelné vztahy mezi jednotlivými díly lze poté vnímat daleko citlivěji.
Seznamte se se zapojenými umělkyněmi
Alice Chauchat
Významná taneční umělkyně s francouzskými kořeny žijící v Berlíně a tvořící po celém světě. Její práce stojí na dvou pilířích – spolupráce a etika pospolitosti. Výjimečné nadání odhalovat materiální rozměr myšlení a rozvrstvenou realitu těl, která jsou vždy zároveň fyzická, intelektuální, sociální a emocionální, z ní činí význačnou umělkyni své generace. Alice je i spoluzakladatelkou několika evropských tanečních společností, jako everybodystoolbox či Performing Arts Forum, působila jako hostující profesorka na HZT v Berlíně a JLU v Giessenu.
Hana Polanská
Tanečnice, performerka, choreografka, taneční pedagožka, taneční publicistka, vědkyně, absolventka taneční konzervatoře, oboru Dějiny umění na Katolické teologické fakultě UK a oboru choreografie na HAMU. Během své bohaté umělecké kariéry působila jako sólistka Národního divadla a spolupracovala na desítkách projektů s renomovanými choreografy a umělci. Věnuje se také pedagogické práci na AMU a práci s dětmi, seniory nebo parkinsoniky. V rámci svého postgraduálního studia na Fakultě tělesné výchovy a sportu se věnuje vlivu tance na kognitivní a fyzické schopnosti seniorů.
Nhung Dang
Performerka pocházející z Prahy, která ve svých projektech zkoumá otázky identity a hledá organické propojení fyzického divadla, současného tance, prostorové kompozice a lyrického textu. Absolvovala DAMU a stáž na Rose Bruford College v Londýně. V zahraničí pak spolupracovala se soubory Temper Theatre a Sleepwalk Collective. V současné době připravuje taneční inscenaci Motherland zkoumající modely mateřství ve světě zvířat, rostlin a mýtů a site-specific projekt ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.
Ran Jiao
Čínská performerka žijící v Praze, která ve své práci zkoumá místa vznikající mezi těly a vztahy. Ke vztahům přistupuje prostorově a k prostoru jako ke vztahům. Její performace se pod vlivem ekofeminismu stávají nástrojem k přehodnocení sociální a environmentální provázanosti. Vystudovala DAMU v Praze a univerzitu v Hongkongu. Jako účinkující se stala součástí nejrůznějších festivalů (Tanec Praha, Malá inventura, Bazaar, PQ) a je členkou kolektivu Lovable Humans.