Výstava – Dům umění a kostel sv. Václava. Vernisáž výstavy 29. 5. v 17:00.
Kurátoři výstavy Jakub Kožiál, Štěpánka Bieleszová, Lenka Bergerová.
Výstava Tělo na tělo představuje autory, jejichž tvorba se dotýká zobrazení lidského těla ve zcela odlišných rovinách, od otevřené exprese až po čistou imaginaci.
Cyklus 15 fotografií pro Henriho Millera Miloslava Stibora v sobě nese syrovou smyslnost a literární podtext. Naopak Milan Borovička ve svých jemných fragmentech a portrétech akcentuje klid, ticho a estetizovanou krásu. Bohumil Kocina zachází s tělem téměř abstraktně – redukuje jej na linii, světlo a tvar.
U Michala Kalhouse se tělesnost jen lehce vynořuje, zůstává naznačena, nedořečená. Na druhém konci spektra Michal Macků používá tělo jako nástroj poznání, jeho díla odhalují především psychické vrstvy bytí.
Kolektiv Ateliéru tělového designu Fakulty výtvarných umění VUT v Brně přemýšlí nad zásadními otázkami fotografické práce s aktem: Kdo je dnes tím krásným objektem? Koho budeme obdivovat, aniž by z toho měl nějaký prospěch? Na koho vrhneme své erotické a estetické představy? Kdo by mohl tohle všechno vydržet?
Instalace Hra na pravdu představuje výsledek studiového fotografického experimentu, podloženého úvahami o roli fotografického aktu od 70. let minulého století do současnosti.
Výstava tak klade „Tělo na tělo“. Jednotlivé přístupy se střetávají, překrývají, komunikují.
Podívejte se na unikátní výstavu Tělo na tělo v Brně, která nabízí různé pohledy na zobrazení lidského těla ve fotografii a umění.
Výstava 'Tělo na tělo' prezentuje různé přístupy k zobrazení lidského těla od expresivních až po imaginativní formy.
Výstava se koná v Domě umění a kostele sv. Václava.
Vernisáž výstavy je plánována na 29. května ve 17:00.
Kurátoři výstavy jsou Jakub Kožiál, Štěpánka Bieleszová a Lenka Bergerová.
Návštěvníci mohou vidět různé fotografie, instalace a obrazy, které zobrazují lidské tělo v různých formách od syrové smyslnosti po abstraktní zacházení s tělem.
Fotografie Miloslava Stibora se nesou v duchu syrové smyslnosti a mají literární podtext.
Milan Borovička prezentuje jemné fragmenty a portréty akcentující klid a estetizovanou krásu.
Kolektiv klade otázky o současném vnímání krásy v kontextu fotografické práce s akty, například kdo dnes tvoří 'krásný objekt' a jaké implikace to přináší.
Cílem instalace 'Hra na pravdu' je představit výsledky fotografického experimentu a přemýšlení o roli fotografie od 70. let 20. století do současnosti.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.