Výstavní cyklus Winternitzovy vily pro rok 2024 rozvádí odvěké téma propojení architektury a výtvarného umění v mnoha různých podobách nejen v rámci tradičních architektonických výstav, ale i nových sochařských expozic na zahradě vily.
Zatímco kurátor Adam Štěch ve spolupráci se svými kolegy ze skupiny OKOLO Matějem Činčerou a Janem Klossem připraví tři výstavy reflektující propojení architektury a výtvarného umění z jiné perspektivy, kurátorka Kristýna Jirátová současně uvede některé české sochaře v exteriéru domu.
Od 27. října do 2024 do 26. února 2025 oživí
Winternitzovu vilu a její zahradu výstavy
Adam Štěch – Stroje na umění a
Pavlina Kvita – Zlaté tele.
Stroje na umění – Architektura pařížských uměleckých ateliérů 20. století
Kurátor, fotograf a autor textů: Adam Štech
Hlavní město Francie je považováno v kontextu historického vývoje výtvarného umění za jedno z nejdůležitějších center umělecké tvorby vůbec. Paříž byla především v moderní éře výkladní skříní avantgardy 20. století, která dodnes ve městě žije prostřednictvím slavných uměleckých sbírek nebo některých stále autenticky zachovalých uměleckých ateliérů a studií. Druhá výstava letošního kurátorského cyklu pojednávajícího o propojení výtvarného umění a architektury představuje fotografický soubor zobrazující rozmanité umělecké ateliéry, které si v Paříži a jejím okolí nechali během 20. století postavit někteří slavní, ale i zcela zapomenutí umělci. Výstava tak poodhaluje jedinečná místa, ve kterých během minulého století vznikalo výjimečné umění.
Autorský fotografický soubor kurátora výstavy Adama Štěcha, který jezdí do Paříže pravidelně, je zaměřen na vybrané umělecké ateliéry a zároveň v mnoha případech i obydlí, kdysi prosycených kreativní energií výtvarných experimentů a vizí. Většina ateliérů, které Štěch do své série zahrnul, pochází z první poloviny 20. století, respektive z dvacátých a třicátých let. V těchto stavbách dominuje tehdy nastupující modernismus a art deco. Mezi jejich autory patří přední představitelé meziválečné francouzské architektury, jako byli Auguste Perret, Le Corbusier, Pierre Patout, Robert Mallet-Stevens, Theo van Doesburg a další. Kolekci pak doplňují méně známe objekty ateliérů a domů pro poválečné výtvarníky, jejichž designu se ujali umělci sami anebo nástupci meziválečné avantgardy jako André Wogenscky a Georges Johannet.
Pavlína Kvita:Zlaté tele
Kurátorka: Kristýna Jirátová
Zahradu Winternitzovy vily na podzim zabydlí bezhlavá torza, organická stvoření a totemické objekty
sochařky Pavlíny Kvity, jejíž umělecký projev je kombinací osobní mytologie, zvířecího i lidského světa a nehybných architektonických tvarů. Pradávné se zde setkává se současností, posvátná zvířata, osobní strážci i bojovníci odrážejí autorčin obdiv ke starým kulturám a mýtům, stejně jako úctu k základním přírodním elementům, jež zde figurují ve své ochranné i ničivé podobě. Osobní zkušenosti vedou autorku k neustálému hledání stability a vnitřnímu zkoumání archetypů, existujícím od nepaměti a stále aktuálním. Celé dílo Pavlíny Kvity spojuje velmi citlivá práce s dualitou zrození a naděje, zániku a smrti.