Vzácná návštěva

Busty vytvořené v bílém carrarském mramoru zobrazují čtveřici panovníků spojených s habsburským rodem – Markétu Rakouskou, Filiberta II., Karla V. a Viléma V.
 
Tento výjimečný objev renesančních bust, ke kterému v Národním památkovém ústavu (NPÚ) došlo, je poprvé představen veřejnosti a to společně s dalšími předměty, které se vztahují k vyobrazeným osobnostem. Kromě samotných bust na Frýdlantském hradě návštěvníci uvidí například relikviář s úlomkem z rakve císaře Karla V. a osvědčení o jeho pravosti, medaile s podobou Karla V. nebo rodokmen Savojské dynastie. Vystaveny zde jsou také portréty posledních Clam-Gallasů, kteří od roku 1801 veřejnosti zpřístupňovali své sbírky, mezi něž patřily právě i mramorové busty. Zajímavý je i historický inventář z 60. let 19. století, který ukazuje, jakým způsobem byly zdejší sbírky evidovány.
 
Autorem portrétů dvojice manželů nizozemské místodržící Markéty Rakouské (1480–1530) a Filiberta II. (1480–1504), vévody savojského je vynikající nizozemský sochař Conrat Meit, který je považován za prvního zaalpského renesančního sochaře, označovaného také jako Michelangelo severu. Jde o jediná díla tohoto autora na území ČR. Také v zahraničí jsou doklady jeho práce vzácné a vysoce ceněné. Meitovy busty přitom byly slavné již v době jejich vzniku a předpokládalo se, že byly již v 16. století zničeny.

Třetím vystaveným dílem je portrét synovce a kmotřence Markéty Rakouské, císaře Karla V. (1500–1558). Jeho autorem je sochař z okruhu Michelangelova žáka, řeholníka Giovanniho Angela da Montorsoli. Jde o čtvrtou známou bustu tohoto typu, další najdeme v Neapoli, v madridském Pradu a ve francouzském klášteře Brou. Poslední vystavenou reprezentační bustou je portrét bavorského vévody Viléma V. (1548–1626), bratrance císaře Rudolfa II.
 

Výzkum bust a jeho výsledky jsou mimořádné

„Dlouhodobý výzkum Národního památkového ústavu finančně podporuje Ministerstvo kultury. V projektu Ad unicum se již od roku 2017 zaměřujeme na díla, která jsou od konce druhé světové války ve správě NPÚ, většina je vystavena, ale nebyla dosud podrobena odbornému zkoumání. Posun v poznání čtveřice bust byl přitom mimořádný, dataci jsme posunuli o tři století zpět, identifikovali jsme dvojici autorů a dosud neznámé osoby představujeme jako klíčové panovnické osobnosti renesanční Evropy. Je to jako když najdete fotografii neznámého člověka a později se dozvíte, koho zachycuje a poznáte vzrušující příběh jeho života. Kromě vědeckého poznání došlo ovšem i k finančnímu zhodnocení souboru. Každá busta má nyní hodnotu několika desítek milionů korun. Význam děl potvrzuje i mimořádný zájem o zápůjčku od prestižních českých i zahraničních sbírkových institucí jako je Národní galerie v Praze či Museé de Louvre v Paříži“, poukazuje na mimořádnost objevu Šárka Radostová (NPÚ), kurátorka výstavy a hlavní řešitelka projektu Ad unicum.

Čtveřice bust byla dosud neurčena, dílem uložena v depozitáři či vystavena v rámci prohlídkové trasy rohanského zámku Sychrov. Výzkum však odhalil jejich spojení se sběratelskou činností rodu Clam-Gallas, jehož členové uchovávali všechny busty ve svém rodovém muzeu na hradě Frýdlant již na počátku 19. století. Sochy Markéty a Filiberta byly přitom považovány za Petrarku a Lauru nebo za Markétu zv. Pyskatá, za „krásného českého krále“ apod. Akvizice byla v rámci výzkumu hypoteticky spojena s rozprodejem slavných rudolfinských sbírek na Pražském hradě. Obdivuhodné sochařské práce v expozici doplňují portréty sběratelů i předměty přibližující návštěvníkům další atributy jednotlivých osobností. Kromě již výše zmiňovaného například renesanční zbroj, Řád zlatého rouna a další.
 
Vzácná návštěva je součástí hlavního prohlídkového okruhu až do 2. listopadu, beze změny vstupného.