Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Jihomoravský kraj nebo navštivte
Kurzy a workshopy v celé ČR.
Již potřetí připravilo Technické muzeum v Brně na podzimní období 2024 cyklus osmi přednášek, který přináší zajímavá a netradiční témata pohledem odborníků.
Přednášky Za vědou a technikou do TMB se konají vždy ve středu v 17.30 ve velkém přednáškovém sále TMB (4. p.) a vstup je pro veřejnost volný.
16. října 2024
Mgr. Tomáš Antoš (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.)
Barbarští válečníci ve službách Říma
Auxiliární oddíly římské císařské armády ve válce i v míru
Přednáška seznámí posluchače s problematikou vojenských oddílů římské armády tvořených bojovníky z podrobených kmenů a etnik na území římského impéria. Ve stručnosti bude představeno historické pozadí vzniku tzv. auxiliárních oddílů. Dalšími tématy bude organizace a velení těchto jednotek a jejich celkový význam ve struktuře římského vojska. V rámci přednášky budou uvedeny také nejzajímavější archeologické lokality spojené s působením auxiliárních vojáků.
23. října 2024
Mgr. Bc. Tomáš Řepa, Ph.D. (Univerzita obrany)
Osvobození Brna a bitva u Ořechova v dubnu 1945
Brno v závěru druhé světové války představovalo důležitý cíl snah o osvobození od nacistické okupace. Vše směřovalo k tvrdé konfrontaci. K Brnu byly staženy poslední německé rezervy, bez dobytí důležité výšiny u Ořechova by bylo získání Brna velmi obtížné. Dramatické okolnosti vojenských operací v dubnu 1945 budou v přednášce doplněny i o vzpomínky tehdejších pamětníků.
6. listopadu 2024
prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc. (Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Zlaté poklady pravěkého světa: nejstarší a nejznámější světový, největší český
Nejstarší zlatý poklad na světě pochází z bulharské Varny a je datovaný na počátek pozdní doby kamenné (kolem 4500 let před n. l.). Na unikátním pohřebišti zde bylo v letech 1972–1991 vyzvednuto kolem 3000 zlatých předmětů o hmotnosti 6 kg, což nemá v té době na světě obdoby. Vedle zlatých náramků, spirálek, kruhů a nášivek zejména býků je nutné zmínit zlaté žezlo a diadém či zlatým plechem zdobené dřevěné topory kamenných sekeromlatů.
Nejznámějším zlatým pokladem je proslulá pohřební výbava faraona Tutanchamona objevená v roce 1922 v Údolí králů v Egyptě. Pochází z doby cca 1330 před n. l., je tedy o 3000 let mladší než poklad z Varny. Vedle pozlaceného trůnu, královského vozu, 4 pohřebních skříní, je to zejména třetí rakev zhotovená ze zlatého plechu (110, 4 kg) a zlatá maska (10 kg) ležící přímo na mumii.
Největší český a zároveň evropský zlatý poklad pochází z Podmokel na Rakovnicku. V roce 1771 zde bylo v bronzovém kotli nalezeno zhruba 7000 zlatých keltských mincí, které dohromady vážily asi 50 kg. Bohužel naprostá většina tohoto nálezu byla přetavena na zlaté dukáty Marie Terezie a knížete Fürstenberka.
13. listopadu 2024
Mgr. Eva Vaníčková (Moravské zemské muzeum; Brno)
Antropologická rekonstrukce podoby, metoda jak vrátit tváře mrtvým
Rekonstrukce podoby člověka podle lebky je metoda, pomocí které je možné člověku znovu navrátit jeho tvář. Její využití je především v paleoantropologii, v historické a forenzní antropologii. Přednáška posluchače seznámí nejen s metodou samotnou, ale i s pracovními výstupy Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea v Brně.
20. listopadu 2024
kpt. Ing. Michal Dermek (Krajské ředitelství Policie Jihomoravského kraje)
Písmoznalectví, identifikační zkoumání ručního písma
Oblast zkoumání ručního písma ve znaleckých oborech písmoznalectví, kriminalistika a expertíza písma jsou českou paralelou disciplíny nazývané ve světě anglicky „forensic handwriting examination“, v překladu „forenzní zkoumání ručního písma“ nebo také německy „gerichtliche Schriftvergleichung“. v překladu „soudní porovnání písma“. Jde o souhrn postupů s cílem identifikace osob podle jejich ručně psaných projevů na základě jedinečných modifikací v písmu každé osoby a teorii dynamických stereotypů. Prezentovány budou základní premisy, přístupy a metody zkoumání, technické vybavení, specifika biometrických podpisů a zajímavé kazuistiky.
27. listopadu 2024
Ing. RNDr. Martin Marek, Ph.D., MBA (Masarykova univerzita; Brno)
Bioluminiscence – co to je a proč by nás to mohlo zajímat?
V průběhu miliónů let evoluce se některé formy života naučily produkovat a využívat takzvané studené světlo. Studené proto, že jeho vznik bývá velice efektivní a jen málo investované energie je ztraceno ve formě tepla, tedy přesně naopak než u běžných svítidel. Tato výjimečná a nepřehlédnutelná schopnost, nazývaná bioluminiscence, se vyskytuje spíše zřídka, ale zato napříč širokým spektrem organismů: od těch nejjednodušších, jako jsou bakterie a houby, přes bezobratlé – hmyz, korýše či žahavce – až po obratlovce – ryby a žraloky. V rámci přednášky budou představeny základní principy bioluminiscence, nejnovější poznatky a trendy ve výzkumu, praktické aplikace až po konstrukci přírodou inspirovaných zdrojů světla s nulovou spotřebou elektřiny.
4. prosince 2024
Mgr. Pavel Gabzdyl (Hvězdárna a planetárium Brno)
Kosmická střelnice
Nejen Měsíc, ale i další tělesa jsou pohyblivé terče nebezpečných projektilů v podobě planetek či zbloudilých komet. Jejich dopady sehrály zásadní roli ve formování naší Sluneční soustavy, a dokonce i života na naší planetě. V přednášce se zaměříme na ty nejdrastičtější kosmické karamboly, jaké se v našem vesmírném sousedství odehrály, včetně toho, který zasáhl před 30 lety planetu Jupiter.
11. prosince 2024
Ing. Tomáš Přibyl (Technické muzeum v Brně)
Stane se Blue Origin „druhou SpaceX“?
Kosmické cesty firmy zakladatele Amazonu Jeffa Bezose
Stometrová raketa New Glenn, série sond na Měsíc, lunární modul pro astronauty programu Artemis, orbitální stanice, vlastní pilotovaná loď, tisíce komunikačních družic Kuiper… Toto všechno, a mnohem více je soukromá firma Blue Origin, kterou založil a vede americký podnikatel Jeff Bezos. Zakladatel Amazonu má prakticky bezednou kapsu, ale budou jen neomezené finanční zdroje na jeho velkolepé kosmické plány stačit?