Označení Český Merán se používá od 19. století pro okolí Sedlce-Prčice proto, že je nápadně podobné krajině kolem italského města Merano.
Český Merán je krásná široká kotlina při horním toku Sedleckého potoka, ve které mezi četnými obcemi vyniká okresní město Sedlec-Prčice. Malebná oblast je vlastně součástí dalšího zajímavého území, a to České Sibiře. Část oblasti v kotlině kolem dvojměstí Sedlec-Prčice na konci 19. století připomínala profesorovi táborského gymnázia Václavu Křížkovi při školním výletu okolí jihotyrolského města Merano (německy Meran), které bylo do konce 1. světové války součástí rakousko-uherské monarchie, proto ji nazval Českým Meránem a název se ujal.
Pro krajinu této oblasti jsou typické lesíky, remízky a členitý terén. Český Merán skýtá velké množství turistických tras. Okraj Českého Meránu je tvořen nejvyšší částí Jistebnické Vrchoviny – s vrcholem Javorová skála (723m). K dalším známějším vrcholům Českého Meránu patří Vápenka (592 m), Větrov (640 m) u Střezimíře a Čertovo Břemeno (715 m) se skalními bloky, nedaleko Jistebnice.
Oblast je známá také bohatým výskytem menhirů. Chlístovské menhiry se nalézají ve smíšeném lese na západním svahu Javorové hory. Jsou tři a vytváří půlkruh o průměru 8 metrů. Mezi obcemi Myslkov a Veletín západně od městečka Sedlec-Prčice je zalesněný kopec a pod skalnatým vrcholem na západním svahu se nalézá zřejmě nejzajímavější český dolmen. Také Velký vrch nad Buckovnou ukrývá na svém vrcholku kamenné bloky. Na protějším hřbetu se však ukrývá útvar nejcennější. Zmiňuje ho i Čeněk Habart jako "božiště", jednalo se prý o obětní kámen. Podobá viklanu, neleží však na skále, ale na štěrku. Po hřebínku směrem k Myslkovu narazíte na zajímavé seskupení velkých kamenů. Kamenná, téměř rovná deska je opřena šikmo o další útvar a do vzniklého otvoru se vejde člověk. Stolový kámen objevíte na břehu prostředního rybníčku u Nových Dvorů. Byl nalezený v roce 1990 při čištění nádrže a jeho tvary vzbuzují zajímavé domněnky.
Málokomu je známo, že Český Merán je úzce spojen s básníkem K. H. Máchou. Máchova rodina pocházela z Měšetic, které jsou jen dva kilometry západně od Prčice a Mácha tam v letech 1821-1829 jezdíval ke své tetě na prázdniny. Jeho pobyt připomíná informační tabulka na návsi.