Označení Český Merán se používá od 19. století pro okolí Sedlce-Prčice proto, že je nápadně podobné krajině kolem italského města Merano.
Český Merán je krásná široká kotlina při horním toku Sedleckého potoka, ve které mezi četnými obcemi vyniká okresní
město Sedlec-Prčice. Malebná oblast je vlastně součástí dalšího zajímavého území, a to
České Sibiře. Část oblasti v kotlině kolem dvojměstí Sedlec-Prčice na konci 19. století
připomínala profesorovi táborského gymnázia
Václavu Křížkovi při školním výletu
okolí jihotyrolského města Merano (německy Meran), které bylo do konce 1. světové války součástí rakousko-uherské monarchie, proto ji nazval Českým Meránem a název se ujal.
Pro krajinu této oblasti jsou typické
lesíky, remízky a členitý terén. Český Merán skýtá velké
množství turistických tras. Okraj Českého Meránu je tvořen nejvyšší částí Jistebnické Vrchoviny – s vrcholem
Javorová skála (723m). K dalším známějším vrcholům Českého Meránu patří Vápenka (592 m),
Větrov (640 m) u Střezimíře a
Čertovo Břemeno (715 m)
se skalními bloky, nedaleko Jistebnice.
Oblast je známá také bohatým výskytem menhirů.
Chlístovské menhiry se nalézají ve smíšeném lese na západním svahu Javorové hory. Jsou tři a vytváří půlkruh o průměru 8 metrů.
Mezi obcemi Myslkov a Veletín západně od městečka Sedlec-Prčice je zalesněný kopec a pod skalnatým vrcholem na západním svahu se nalézá zřejmě nejzajímavější český
dolmen. Také
Velký vrch nad Buckovnou ukrývá na svém vrcholku kamenné bloky. Na protějším hřbetu se však ukrývá útvar nejcennější. Zmiňuje ho i Čeněk Habart jako "božiště", jednalo se prý o
obětní kámen. Podobá viklanu, neleží však na skále, ale na štěrku. Po hřebínku směrem k Myslkovu narazíte na zajímavé
seskupení velkých kamenů. Kamenná, téměř rovná deska je opřena šikmo o další útvar a do vzniklého otvoru se vejde člověk.
Stolový kámen objevíte na břehu prostředního
rybníčku u Nových Dvorů. Byl nalezený v roce 1990 při čištění nádrže a jeho tvary vzbuzují zajímavé domněnky.
Málokomu je známo, že
Český Merán je úzce spojen s básníkem K. H. Máchou. Máchova rodina pocházela z Měšetic, které jsou jen dva kilometry západně od Prčice a Mácha tam v letech 1821-1829
jezdíval ke své tetě na prázdniny. Jeho pobyt připomíná informační tabulka na návsi.
Objevte Český Merán, kde se mísí historie s přírodními krásami. Od menhirů, skálek po turistické trasy a spojení s K. H. Máchou.
Český Merán je označení pro malebnou oblast v okolí města Sedlec-Prčice, která je podobná krajině kolem italského Merano.
Název Český Merán vznikl na konci 19. století, kdy profesor Václav Křížek přirovnal krajinu k okolí jihotyrolského města Merano během školního výletu.
V oblasti Českého Meránu se nachází vrcholy jako Javorová skála, Vápenka, Větrov a Čertovo Břemeno, a také bohatý výskyt menhirů a dolmenů.
Menhiry jsou předkolumbovské památky, v Českém Meránu je lze najít například na západním svahu Javorové hory ve smíšeném lese.
Obec je známá množstvím turistických tras rozptýlených po celé hornaté krajině a poskytujících krásné výhledy na okolní terén.
K. H. Mácha byl úzce spojen s Českým Meránem, jelikož jeho rodina pocházela z nedalekých Měšetic a Mácha tam pravidelně trávil prázdniny.
V Chlístovské skupině se nachází tři menhiry, které jsou rozmístěné do půlkruhu o průměru 8 metrů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.