Drábské světničky patří mezi nejvyhledávanější místa Českého ráje, a to především kvůli dalekému výhledu do okolní krajiny. Vnitřní okruh hradem je dlouhodobě uzavřen. Průchod areálem po červené značce a prohlídka okolí s přirozenými skalními vyhlídkami je nadále možná.
Bývalá skalní pevnost Drábské světničky se vypínala na okraji plošiny skalního masivu u čedičového vrchu Mužský
nedaleko Mnichova Hradiště.
Drábské světničky zůstávají uzavřeny, areálem lze procházet
Drábské světničky, skalní hrad ve správě Lesů ČR, zůstávají
od roku 2021 uzavřeny na neurčitou dobu. Důvodem je celkové opotřebení pískovcových skal, které trpěly přílišným náporem turistů. Pro ty již pohyb ve skalních světničkách není bezpečný. Hrad se znovu otevře po novém zajištění ochrany památky, které umožní pohyb v něm bez dalšího poškozování skal. To by mohlo spočívat v
systému lávek, které by
bránily v přímém kontaktu s lidskou nohou. Změní se nejen trasy hradem, ale také vstupní portál. V roce 2022 se začalo s přípravou projektové dokumentace. Návštěvníci by se zřejmě mohli
znovu podívat do skalního hradu v roce
2025.
Lesy ČR neuzavřely celou lokalitu, ale
pouze přístup dovniř skalního hradu. Areálem Drábských světniček je tak možné
nadále procházet, stejně jako si vychutnat pohledy do krajiny z vyhlídek v okolí hradu. Pod hradem a jeho okolím vede červeně značená
Zlatá stezka Českého ráje (od parkoviště na
Krásné vyhlídce vede ke
Klamorně a ke
hradu Valečov).
Z historie skalního hradu
Opevněné sídlo, tyčící se 86 –141 metrů nad údolím, bylo podle archeologických pramenů
založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou
Klamornou a opevněním
Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část důležité pojizerské stezky. Početné archeologické nálezy dokládají
existenci hradu až do 14. století, jen nevýrazně dokládají využívání lokality v 15. století, kdy je uvažováno o obnovení hradu
během husitských válek.
Původně dřevěný hrad byl vybudován na pěti respektive
sedmi pískovcových blocích,
oddělených úzkými puklinami, na okraji rozsáhlé skalní plošiny se starším pravěkým a raně středověkým osídlením (k r. 1554 nazývaná „hradiště“, dnes známé jako Hrada a Klamorna). V několika výškových úrovních 15-40 m vysokých skal jsou dochovány
dvě desítky tesaných prostor různých funkcí, zbytky pěti chodeb, tesané základy po sedmi dřevěných stavbách a pěti mostních konstrukcích a tesaný žlab dokládající ukotvení dřevěné palisády. Na okrajích skal lze místy rekonstruovat
dřevěné ochozy, mezi bloky jsou dochované dráže po uzavření puklin a kapsy po kotvících trámech. Dominantou celé dispozice byla mohutná
roubená věž chránící vstup do hradu po visutém nebo padacím mostě. Středověký vstup byl veden od východu, z bloků navazujících na souvislý skalní výchoz. Největší místností hradu je
kaple – světnice s tesaným oltářem, odkrytým v roce 1921. Dnešní turistický přístup vedený odspodu přitesanou skalní spárou vznikl nejspíše roku 1830, schodiště bylo rozšířeno ve 20. letech minulého století.
Pozdně středověké a novověké využívání tesaných prostor dokládají především historické petroglyfy (skalní rytiny). Některé
nápisy z 16. a 17. století spolu s výpovědí písemných pramenů připouštějí
schůzky členů jednoty bratrské a možný pobyt utrakvistických kněží. Část nápisů z 18. století pochází z období slezských válek.
Vzácné jsou petroglyfy hebrejské. Okrajové partie skalních bloků a předpolí hradu pozměnila novověká těžba pískovcových kvádrů. Archeologicky jsou Drábské světničky známy již od 80. let 19. století.
Model možné podoby hradu v pozdním středověku můžete zhlédnout v
Muzeu města Mnichovo Hradiště.
V současné době je tato bývalá pevnost
jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje, protože nabízí úchvatné výhledy do nádherné krajiny
Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která byla v roce 2005 vyhlášena geologickým parkem
UNESCO.
Provozní informace
V celém areálu památkového objektu není dovoleno létání bezpilotních letadel (dronů, multikoptér aj.) a leteckých modelů bez předchozího souhlasu správce.
Provozování veškeré horolezecké činnosti je bezvýjimečně zakázáno na všech skalních blocích památky, jmenovitě na objektech uvedených v databázi Českého horolezeckého svazu: „Drábský masív“, „Partizán“, „Drábský Sloup“, „Čtyřlístek“ a severní a východní stěna věže „Dráb“.
Tábořit a nocovat v areálu hradu je rovněž zakázáno.