Dnes archeologické naleziště bývalo dvorcem, který v 16. století obývala komunita novokřtěnců (habánů).
Dvůr zvaný Alinkov tvoří
soubor staveb, ve kterém žilo zhruba v letech
1595 až 1622 zřejmě kolem 150 příslušníků novokřtěnecké komunity. Archeologové již na místě identifikovali mlýn (původně již z roku 1270), pekárnu, stáje nebo společenskou místnost pro komunitu. Ve zchátralém areálu se dochovaly
renesanční a barokní konstrukce, včetně pozůstatků sgrafitové
výzdoby a
dekorativní výmalby interiérů.
Následně se dvoru několikrát měnili majitelé a po roce 1948 se z něj stalo
JZD. V současnosti je dvůr v
soukromém vlastnictví a veřejnosti je nepřístupný. V budoucnu by zde měl vzniknout památník novokřtěnců.
Novokřtěnci byli náboženská komunita, která v českých zemích žila v
16. a 17. století. Roku 1622 musela z regionu odejít (vyhnalo je císařské vojsko). Proslulí byli svou pracovitostí a výrobou keramiky.
Poznejte Dvůr Alinkov, bývalé sídlo novokřtěnců a budoucí památník, který skrývá renesanční a barokní konstrukce.
Dnes je Dvůr Alinkov archeologické naleziště.
Původně byl dvůr sídlem komunity novokřtěnců (habánů) v 16. století.
Komunita zde žila přibližně od roku 1595 do 1622.
Archeologové identifikovali mlýn, pekárnu, stáje a společenskou místnost.
V areálu se dochovaly renesanční a barokní konstrukce, sgrafitová výzdoba a dekorativní výmalba interiérů.
Ne, současný dvůr je v soukromém vlastnictví a je pro veřejnost nepřístupný.
V budoucnu má vzniknout na Dvoře Alinkov památník novokřtěnců.
Habánská komunita musela region opustit v roce 1622.
Habáni byli proslulí svou pracovitostí a výrobou keramiky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.