Evangelický kostel v Rudníku – Bolkově

Torzo evangelické modlitebny v horních Heřmanových Sejfech, jak se Rudník do roku 1952 nazýval, je jednou z posledních tolerančních sakrálních staveb obyvatel německé národnosti v Českých zemích. Reformní Lutherovo učení zakořenilo v 16. století mezi místními tak silně, že jej nedokázala zničit ani důsledná rekatolizace obyvatelstva po Bílé hoře (1620) a luterská víra zde v utajení přetrvala až do konce 18. století. Věřící se k bohoslužbám scházeli v místě zvaném „Gründel“ – v do kruhu vysázených lípách za vsí, ve stodolách a světnicích velkých statků, v jejichž trámech a pod podlahami schovávali zakázané knihy.

Otevřené praktikování víry, tedy založení samostatného evangelického sboru roku 1782 a výstavbu vlastní modlitebny, která započala roku 1785, umožnil až toleranční patent Josefa II. (1781) a finanční pomoc od bratrského sboru ze slezského Michelsdorfu (dnešní Miszkowice). Modlitebna byla slavnostně vysvěcena 24. července 1786 a stala se tak nejstarším evangelickým svatostánkem ve východních Krkonoších. Roku 1810 byl v sousedství modlitebny založen hřbitov, v roce 1862 k ní byla přistavěna věž a o 5 let později do ní vsazeny tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Modlitebna tak získala podobu kostela. Od roku 1834 provozovali evangelíci vlastní školu umístěnou v jeho sousedství a také dětský domov.
 

Zkáza kostela

Život sejfského evangelického sboru ukončil poválečný odsun německého obyvatelstva. V červenci 1945 byl majetek sboru převeden Církvi československé husitské. Bohoslužby zde byly slouženy do roku 1948. V 50. letech byl kostel uzavřen a započala jeho postupná destrukce. Vnitřní vybavení bylo vyrabováno a postupně vyřezáno, aby posloužilo jako topivo. Zničeny byly také náhrobky a hřbitov se změnil ve skládku odpadků zarostlou nálety.
 

Záchrana památky

V roce 2009 započala Obec Rudník, která je vlastníkem kostela, ve spolupráci se spolkem Přátelé Bolkova, s obnovou zdevastovaného hřbitova a vyklizením interiéru kostela. V roce 2024 se obci podařilo získat finance pro statickém zajištění dochovaného zdiva. Místní obyvatelé také na pomoc obnově památky založili „RuRu – spolek pro rudnické ruiny“. Vize je jasná – zachovat torzo kostela jako memento nezdolné víry místních evangelíků i pohnutých událostí 20. století.