Bývalá synagoga byla využívána muzeem a galerií, od 1. ledna 2024 přechází budova hranické synagogy do rukou vlastníka, jimž je Církev československá husitská.
Hranická synagoga je jednou z památek, připomínajících komunitu hranických Židů, kteří sem přišli na počátku 17. století. Dnešní Janáčkova ulice, vycházející z Pernštejnského náměstí a ukončená podloubím u synagogy, byla někdejší Židovskou ulicí, v níž se postupně usadila židovská menšina. Židé zde vlastnili celkem 17 domů, většina z nich však byla v průběhu 20. století zbořena či přestavěna.
Židé v Hranicích nikdy netvořili velkou skupinu v poměru k celkovému počtu obyvatel, přesto jejich společenský vliv v 19. století byl velmi silný, zejména při rozvoji hranického průmyslu. Až do poloviny 20. století byla největší hranickou továrnou textilka židovské rodiny Hellerů (později Karnola), založená v roce 1844, a ještě delší tradici měly likérky Sigmunda Wolfa a Abrahama Wolfa.
Původní malou zděnou budovu synagogy nahradila roku 1863 novostavba v tehdejším maursko-byzantském stylu. Ta potom sloužila bohoslužbám až do roku 1940. Následné plány na její zboření nebyly naštěstí realizovány a v roce 1943 byla přizpůsobena potřebám městského muzea. Do dnešní impozantní podoby, díky které je jednou z charakteristických dominant historického centra, ji přivedla zdařilá rekonstrukce v polovině 90. let minulého století. Genius loci této památky ji přímo předurčuje k pořádání kulturních akcí, zejména výstav výtvarného umění.
Poznejte historii a kulturní dědictví hranické synagogy, postavené v maursko-byzantském stylu, a její roli ve vývoji města.
Hranická synagoga byla postavena ve stylu maursko-byzantském v roce 1863.
Do roku 1940 sloužila synagoga bohoslužbám.
V roce 1943 byla budova přizpůsobena potřebám městského muzea.
Židovská komunita hrála významnou roli ve vývoji hranického průmyslu, zejména v 19. století.
Po rekonstrukci se v synagoze konají především výstavy výtvarného umění.
Od 1. ledna 2024 přechází vlastnictví hranické synagogy do rukou Církve československé husitské.
Plány na zboření synagogy nebyly realizovány, což zachránilo budovu před zničením.
V průběhu 20. století byla většina domů v Židovské ulici zbořena nebo přestavěna.
Největší hranickou továrnu, textilku židovské rodiny Hellerů později Karnola, založili v roce 1844.
Místní likérky měly dlouhou tradici, kterou zahájili Sigmund Wolf a Abraham Wolf.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.