Gurmánská turistika
Historická Pivovarská Restaurace Český Krumlov
Další turisticky atraktivní místa přístupná pro vozíčkáře, nevidomé nebo neslyšící turisty naleznete na stránce: Bezbariérová místa.
Pivovarská Restaurace v Českém Krumlově je kouzelné místo, kde gastronomické zážitky doprovází místní kultura, kde lokální výrobci a tradiční produkty vzdávají hold naší bohaté historii a dědictví. Zámecký komplex či Klášterní areál jsou téměř za rohem. Parkoviště P2 přímo s areálem sousedí.
Stačí jen zavřít oči a představit si sebe, býti zde účastníkem poznávacího zájezdu s prohlídkou pivovaru a ochutnávkou piv, firemního teambuildingu s rautem v pivovarské restauraci, hostem na jihočeské svatební veselce, rodinné oslavě s grilováním v pivovarském dvorku, rozvášněným fanouškem na koncertu v pivovarské zahradě, obdivovat s celou rodinou dědictví předků v kulturním centrum Port 1560 nebo si jen prostě zajít s přáteli na skvělé pivo do Beer Port Bistra.
Legenda o krumlovském pivovarském skřítkovi
Skřítek Pivomílek z krumlovského pivovaru je velmi opatrný, tak byl spatřen pouze několikrát a krátce. První zmínka se traduje již z léta páně 1573, kdy se skřítek zjevil urozenému Petru Vokovi z Rožmberka. Ten v Krumlově se svou dvorskou cháskou a početným fraucimorem bujarou pijáckou zábavu k nemilosti bratra Víléma podstoupil. K ránu před odjezdem na zámek Bechyně, přisedl Petrovi na rameno skřítek a dal budoucímu vladaři tři rady „pivo nápoj zdravý jest, ducha upevňuje a mysl veselou utužuje, dej právo na krčmy a pivovar i měšťanům, dobrý pozor na plundrování panství a dluhy v pokladně si dávej, co nejdříve se voženit a potomky plodit rač, aby rod rožmberský potomka měl“. Dnes již víme, že uposlechl jen první rady.
Roku 1699 jel forman Bierhanzl s pivovarskými valachy s vrchovatě naloženým vozem sudy piva pro letní slavnost Marie Arnoštky z Eggenberku na zámek Červený Dvůr. Z chmelnice u Křenova, však přiskočil Pivomílek k oprati a varoval jej: „Zadrž koně, neboť tam nešvar opilství přespřílišného, prostopášného a zhovadilého hrozí!“ Varování z dnešního pohledu bylo jistě vizionářské, neboť v místě zámku je od roku 1966 protialkoholická léčebna.
Brzy z jara v březnu roku 1830 vybíral bednářský mistr Bečka u břehu Vltavy dřevo, které bylo dovezeno voraři ze Šumavy na výroční sud pro knížete Felixe ze Schwarzenbergu k jeho 30. narozeninám. Najednou zpozoroval Pivomílka, jak pluje na ledové kře a vše živé od řeky odhání. Druhý den se strhla povodeň s ledovými krami jakou Krumlov dosud nezažil. Bylo zničeno dvacet domů, dva mosty a devět osob bohužel zahynulo.
V roce 1869 věhlasný sládek Ječmínek na humnu připravoval slad a zřel našeho skřítka u namáčecího štoku s obrázkem svatého Floriána hasícího oheň. Domníval se nejprve, že jde o přelud. Druhý den bohužel v pivovaru propukl veliký požár a polovina pivovaru lehla popelem. Až pozdě došlo nebohému sládkovi, že ho skřítek přišel varovat.
Za svítání na konci října roku 1918, se notně posilněni prémiovou dvanáckou potáceli domů přes pivovarské nádvoří místní staří mládenci pekař Kvásek a lékař Fieber. Vášnivě řečnili celou noc na setkání strany mladočechů ve vlastenecké pivnici Slavoj. K jejich úžasu spatřili Pivomílka, jak z komína sladovny hlásá: „Kde jest pivovar, tam netřeba pekaře, lékaře a už vůbec ne císaře!“ V následujících dnech byl vyhlášen československý stát a císařské Rakousko-Uhersko definitivně padlo.
Naposledy byl Pivomílek prý spatřen urostlým sklepákem Škopkem (bývalým šampionem těžké váhy v boxu) v únoru roku 1948. Údajně se mu Pivomílek zjevil v ležáckém sklepě, kde ho omylem na noc zamkli a vyzval ho na souboj, kdo dříve vypije sud silné vídeňské patnáctky. Škopka ráno v bezvědomí našli ležet na zemi s prázdným sudem na hrudi. Po krumlovských hospodách pak vyprávěl, že ho skřítek také urputně prosil ať nedopustí, aby do pivovaru vkročil někdo s rudou vlajkou, kladivem či srpem. Nikdo mu však tento příběh, kromě místního vochmelky a tlučhuby Gottwalda nevěřil.
Skřítkovi se přisuzuje též několik podivuhodných událostí, které se v našem pivovaru udály. Představená abatyše Alžběta z Bamberku, podlehla v Krumlově kouzlu nakuřovaného tmavého ležáku. Ve chvíli kdy se vracela s kradenou holbou piva otvorem v kamenné zdi mezi pivovarem a klášterem klaristek, zeď se na ni náhle zřítila a jen ruka s holbou piva zůstala trčet ze sutin ven.
Naplavený vznětlivý hostinský Pěnivec z podzámecké krčmy U Medvěda šidil hosty na míře. Za trest mu každou noc až do božího rána tucet žejdlíků u postele cinkal. Po žních tento nepoctivec raději z Krumlova zase zpátky do Prahy s hanbou utekl.
Hokynář Mazel z nedalekého Rožmberka se chystal své břečky jako pivo krumlovské na jarmarku prodávati, avšak po cestě mu samy od sebe všechny sudy do Vltavy naskákaly, jeden zachytili cisterciánští mniši dokonce až u kláštera ve Zlaté Koruně.
Skřítek Pivomílek spolu s patronem pivovarnictví svatým Václavem hlídá, aby krumlovské pivo bylo lahodné, vyvážené a s jiskrou. Také dohlíží na poctivost a fortel místních šenkýřů, hostinských, krčmářů a všech co s krumlovským pivem co do činění mají. Střeží též tajemný poklad ukrytý před cizáky, kteří se zde během mnoha let přehnali a škody na jméně i majetku pivovaru páchali.
Dej ti Bůh štěstí a zůstaň tu s námi navěky, Pivomílku!