Věž z 15. století sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých minulého století i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.
Jedná se o
jednu z nejstarších vožických staveb. O jejím vzniku existují dnes již jenom dohady. Zásluhu na tom, že byla postavena, mělo pravděpodobně zboření vožického hradu v roce
1425, kdy
město přišlo o strážní místo, odkud by mohlo být varováno před blížícím se nebezpečím, hlavně požárem. Proto byla na vyvýšené místo uprostřed města postavena
věžovitá stavba – hláska.
Aby byla využita celá stavba, bylo v jejím přízemí
skladiště soli, jejíž prodej povolil městu Michal Španovský z Lisova v roce 1581. Nad tímto skladištěm byly teprve
upravené místnosti pro radní síň a
městské vězení. Dnešní podoba věže je výsledkem přestavby v roce 1904. V
nejvyšším patře byl byt městského zřízence, který dohlížel na bezpečnost města. Po zániku dřevěné městské zvonice byly ve věži zavěšeny kostelní zvony. Vězení sloužilo do roku 1853, radnice do roku 1872,
požární zbrojnice, která v přízemí
nahradila sklad soli zde byla až do roku 1953.
Za zmínku stojí i to, že ve starobylé věži se prý
po dobytí Vožice ubytoval roku 1420 sám Jan Žižka.