Kaplička je nejstaší památkou, která se vztahuje k počátkům poutnického ruchu v Neratově. Jde vlastně o presbytář (kněžiště) původního kostela, který kdysi dávno v Neratově stával.
Nejprve v obci stával
kostelík dřevěný (postaven roku 1574), později (roku 1668) dostal
kamennou podobu. V této době zde došlo k zázraku, kdy se při modlitbě k
sošce Panny Marie uzdravila žena z nevyléčitelné choroby. Do
Neratova začaly proudit davy poutníků a malý kostelík přestal dostačovat. Bylo proto rozhodnuto o stavbě nového kostela (dnes
kostel Nanebevzetí Panny Marie se skleněnou střechou).
A kde se vzala zázračná soška? Rokytnický
farář Christoph Blasius Drick měl sen a nechal podle něho v
yřezat sochu Panny Marie. Roku 1661 byla soška přenesena s velkou slávou v procesí z
Rokytnice do Bärnwaldu (
Neratova). Říkalo se jí Bärnwaldská madona. Moc této sošky a léčivá síla vodního pramene dokonce daly vzniknout malým lázním asi 200 metrů severně za současným kostelem.
Obnova kaple se stala součástí projektu
Víra bez hranic, který propojil dvě farnosti, v nichž stojí kostely zasvěcené
anebevzetí Panny Marie, tedy
Neratov a na polské straně Kamieniec Zabkowicki. Je pokračováním aktivit obou farností zacílených na zachování historického dědictví, obnovu památek kulturního dědictví a jejich propagaci.