Kaplička je nejstaší památkou, která se vztahuje k počátkům poutnického ruchu v Neratově. Jde vlastně o presbytář (kněžiště) původního kostela, který kdysi dávno v Neratově stával.
Nejprve v obci stával
kostelík dřevěný (postaven roku 1574), později (roku 1668) dostal
kamennou podobu. V této době zde došlo k zázraku, kdy se při modlitbě k
sošce Panny Marie uzdravila žena z nevyléčitelné choroby. Do
Neratova začaly proudit davy poutníků a malý kostelík přestal dostačovat. Bylo proto rozhodnuto o stavbě nového kostela (dnes
kostel Nanebevzetí Panny Marie se skleněnou střechou).
A kde se vzala zázračná soška? Rokytnický
farář Christoph Blasius Drick měl sen a nechal podle něho v
yřezat sochu Panny Marie. Roku 1661 byla soška přenesena s velkou slávou v procesí z
Rokytnice do Bärnwaldu (
Neratova). Říkalo se jí Bärnwaldská madona. Moc této sošky a léčivá síla vodního pramene dokonce daly vzniknout malým lázním asi 200 metrů severně za současným kostelem.
Obnova kaple se stala součástí projektu
Víra bez hranic, který propojil dvě farnosti, v nichž stojí kostely zasvěcené
anebevzetí Panny Marie, tedy
Neratov a na polské straně Kamieniec Zabkowicki. Je pokračováním aktivit obou farností zacílených na zachování historického dědictví, obnovu památek kulturního dědictví a jejich propagaci.
Hřbitovní kaple v Neratově je klíčovou historickou památkou s ústřední roli v poutnické tradici a léčivých zázrakech.
Hřbitovní kaple v Neratově je nejstarší památkou související s počátky poutnického ruchu v oblasti. Původně se jednalo o presbytář starého kostela.
Zázračnou sošku Panny Marie vyřezal farář Christoph Blasius Drick podle svého snu.
V Neratově se udál zázrak, kdy se žena během modlitby k sošce Panny Marie uzdravila z nevyléčitelné choroby.
Díky zázračné sošce začaly do Neratova proudit davy poutníků a bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela.
V roce 1574 byl v Neratově postaven původní dřevěný kostelík.
Po rozhodnutí o stavbě nového kostela byla původní kaple obnovena a stala se součástí kulturního dědictví.
Projekt Víra bez hranic propojuje dvě farnosti a zaměřuje se na zachování historického dědictví a propagaci kulturních památek.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.