Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda pochází již ze 12. století. V průběhu 13. a 14. století byl goticky přestavěn. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Podle tradice byl
snad založen třebíčskými benediktýny, jejichž poslední opat zde údajně zemřel a byl v kostele pochován. Ze 13. století pochází
gotická sakristie a ve 14. století byla celá loď místo původního plochého stropu goticky zaklenuta.
V roce 1414 majitelé panství Budiš s Kateřinou přistavěli
kapli sv. Gotharda. Ta se však nedochovala. Poslední gotickou úpravou byla jižní loď, původně s gotickou klenbou, dnes se štukovou úpravou stropu vytvořenou za hrabat Paarů. Po zřícení stropu následkem požárů byla loď začátkem 18. století
barokně zaklenuta.Renesanční věž pochází z roku 1722. Výška korouhve činí 4,2 m, šířka 2,5 m a váží 440 kg a je uvedena v České knize
rekordů jako největší v České republice. U kostela stojí
kamenné kříže (kenotafy) rodů majitelů panství – Paarů, Barrattů-Dragono a Pötting-Persingů. Nejznámější z nich je v Budišově narozený Emanuel hrabě Pötting-Persing, papežský prelát a zakladatel církevního školství v Olomouci. Okolo kostela se
rozkládá hřbitov, obehnaný jedinečnou ohradní zdí s kovovou zdobenou bránou se sochami andělů na pilířích.
Poznejte historický kostel z 12. století v Budišově, který je chráněnou kulturní památkou a nabízí gotickou, barokní a renesanční architekturu.
Kostel pochází již ze 12. století.
V průběhu 13. a 14. století byl kostel goticky přestavěn.
Kamenné kříže (kenotafy) označují hroby rodů majitelů panství, jakými jsou Paarové, Barrattové-Dragono a Pötting-Persingové.
Renesanční věž pochází z roku 1722 a je známá svou korouhví, která je největší v České republice podle České knihy rekordů.
Emanuel hrabě Pötting-Persing, papežský prelát a zakladatel církevního školství v Olomouci, který se narodil v Budišově.
Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.