Kostel sv. Jakuba Většího lapidáriem křížových kamenů v Kladrubech

První zmínka o něm je z roku 1396, kdy byl připomenut jako filiální ke kostelu sv. Petra, jenž stával v místech nynějšího hřbitova do roku 1796. Kostel sv. Jakuba byl poškozen v době husitských válek a pak ještě požárem r. 1711. V roce 1722 se propadl strop a po té byl celý kostel přestavěn. V roce 1792 byl povýšen na farní. Brzy nato byl zrušen hřbitov, který se u něho nacházel. V roce 1843 znovu vyhořel a až do roku měl místo věžní báně dřevěnou nízkou střechu. V roce 1974 byla střecha natřena, v roce 1974 a 2000 byla opravena fasáda. Výška kostela je 36 m.

Ve výklenku do náměstí je socha sv. Jakuba, patrona všech horníků. Přes Kladruby vedla ve středověku důležitá mezinárodní cesta, tzv. norinberská zemská stezka, která se zde rozdvojovala na větev tachovskou a přimdskou. Později zde vedla dočasně i stezka řezeňská. Trasa obou cest byla lemována prastarými kamennými kříži, které se nacházely většinou u odboček z těchto cest do do přilehlých vesnic, nebo důležitých křižovatek.

Mnohé z těchto křížů byly během dlouhých staletí poničeny, nebo zapomenuty, jiné zůstaly. Používáním silniční a polní mechanizace byl často jejich povrch narušován, proto bylo rozhodnuto přenést některé do jednoho místa. Několik z nich je tedy vsazeno před vchodem do kostela na náměstí v Kladrubech.