Kostel sv. Petra a Pavla v Mnichově u Mariánských Lázní

Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován tepelským klášterem v letech 1719-25 na místě staršího, údajně založeného již roku 1320. Do krypty se pohřbívalo do roku 1784, hřbitov kolem kostela zrušen 1895. V kostele je krypta s malovanými dřevěnými rakvemi, kosterními pozůstatky a mumifikovanými mrtvolami měšťanů z 18. století a francouzských vojáků z tažení v roce1742.

Kostel není momentálně z bezpečnostních důvodů přístupný ani k bohoslužbám a bude opět zpřístupněn po dokončení oprav, které v něm v současné době probíhají.
Krypta kostela není přístupná dlouhodobě a její návštěva ani ve výjimečných případnech není a nadále nebude možná. Tato krypta nebyla nikdy zamýšlena jako prostor, do kterého by se mělo vstupovat, jedná se v pravém slova smyslu o hrob. Ani v době, kdy byla krypta využívána k pohřbívání do ní nevstupovali například pozůstalí během, či po pohřbu. Mumifikace těl nebyla zamýšlena a došlo k ní náhodnou shodou okolností. Z tohoto důvodu vlastník kostela – Kanonie premonstráů Teplá – neumožnuje, ani v budoucnu nebude umožňovat vstup do krypty k turistickým prohlídkám. Jednalo by se o velmi neetické chování vůči uloženým zesnulým.

Na základě četných dotazů na toto téma Kanonie premonstrátů Teplá uvádí, že pokud v minulosti přístup do krypty umožněn byl, jednalo se o politováníhodný omyl, ke kterému došlo bez svolení a bez vědomí vlastníka kostela.
 

Z historie městečka Mnichova

Městečko mezi Mariánskými Lázněmi a Bečovem nad Teplou bývalo poměrně rozlehlé, dnes je zástavba spíše prořídlá s bývalým náměstím s radnicí a kostelem při jihozápadním okraji. Mnichov byl založen tepelským klášterem při důležité komunikaci z Chebu do Prahy. O významu lokace svědčí i velkorysé dodnes patrné založení kolem obdélného prostranství, čítajícího téměř 5 hektarů. Ve 14. a 15. stol. zde stál manský dvůr roku 1437 uváděn Mnichov prvně jako městečko, na přelomu 15. a 16. stol. jedním z nejvýznamnějších sídel oblasti.

Snad v té době byla z rozlehlé návsi vyčleněna jihozápadní části při kostele, na níž bylo vybudováno úzké náměstí. Město silně utrpělo za 30leté války, rychle se však opět vzmohlo. Katastrofou pro město byl poválečný odsud německého obyvatelstva a dočasný vznik vojenského prostoru v jeho těsné blízkosti – v průběhu 50. – 80. let 20. stol. byla velká část zástavby demolována a půdorys města tak do značné míry rozvrácen, chátrání pokračuje i v současné době.