Tato naučná stezka na území Mikroregionu Džbány vznikla prodloužením stávající stezky „Po stopách bitvy u Jankova“. Již existující stezka byla prodloužena až do obce Ratměřice, vznikl tak ucelený okruh a návštěvníci si mohou lépe vybrat trasu dle svých možností.
V Ratměřicích má nová stezka 3 zastavení – u studánky „Lazna“, poblíž kříže u samoty „Habrovka“ a na návsi v Ratměřicích. Její řešení je také originální, návštěvníky překvapí příběh formou komiksu o místním sedlákovi Onešovi, který prožívá strasti třicetileté války v kraji. Dodatkové tabulky s vyobrazením různých pamětihodností jistě upozorní návštěvníky i na další zajímavá místa v Ratměřicích. Mezi ně patří zejména dva Sekvojovce obrovské, které jsou se svými 40 metry výšky největší svého druhu v ČR.
1. Zastavení – Kašna na návsi
Na toto místo v samém středu obce přišla asi před devíti sty lety skupina několika rodin vedená vladykou Ratmírem a vymýtila zde kus hustého lesa. Tak začala historie Ratměřic. Pro vodu z kašny si obyvatelé Ratměřic chodili již ve 14. století. Kamenná kašna, která stojí na návsi dnes je z roku 1888, později z ní byl udělán rozvod vody do nejbližších statků. Po devastaci ve druhé polovině 20. století byla kašna v roce 1998 obecním úřadem zrestaurována.
2. Zastavení – U křížku pod Habrovkou
V blízkém okolí začátkem března 1645 došlo ke krvavé bitvě mezi švédským a císařským vojskem. Bojovalo zde na sněhu 30 000 vojáků. Probíhala zde odpolední část nelítostné bitvy, o jejímž vítězi se rozhodlo až v samém závěru. Kousek odtud měli Švédové postavená děla a mnoho vozů se zbraněmi a kořistí. Když se císařským žoldnéřům podařilo Švédy odtud vytlačit, přestali bojovat a dali se do plenění švédských vozů. To se jim stalo osudným, protože Švédové je znovu přepadli, zatlačili a rozhodli tak o svém vítězství v bitvě.
3. Zastavení – Studánka Sv. Anny
Právě sem chodili alespoň někteří obyvatelé Ratměřic pro vodu, kterou si museli do svých chalup donášet jak pro sebe, tak pro dobytek. Je zde pramen, který se využívá už déle než 500 let. Před 300 lety se nazýval pramen sv. Libora, později " Svatoanenská studna ". Vodě z tohoto pramene se přisuzovaly léřivé účinky. Kaplička nad pramenem ozdobená obrazem pochází z 20. let minulého století a byla vystavěna majitelem ratměřického zámku dr. Kabešem. Po desetiletích nezájmu se podařilo díky obci a dobrovolníkům toto místo opět upravit.