Nízký Jeseník je geomorfologický celek a plochá vrchovina na severu Moravy a v jižní části Slezska. Je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti.
Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů.
Během třetihor byl v důsledku horotvorných procesů Nízký Jeseník vyzdvižen, zatímco oblast Hornomoravského úvalu a Kladska se propadla. Vzniklé zlomy zemské kůry pak umožnily sopečnou činnost a vytvořily se tak nejmladší sopky v Česku.
Nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 – 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů,
Dobřečovská hora 809 m n. m.. Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev.
Poznejte Nízký Jeseník, plochou vrchovinu plnou geologických zajímavostí a historie těžby drahých kovů, v severní Moravě a jižním Slezsku.
Nízký Jeseník je geomorfologický celek a plochá vrchovina, která se nachází na severu Moravy a v jižní části Slezska.
Nízký Jeseník je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami a spočívá na vulkanitech. V oblasti byla v minulosti intenzívní sopečná činnost.
Nadmořská výška Nízkého Jeseníku se pohybuje mezi 400 až 600 metry, s nejvyšším bodem Dobřečovské hory o výšce 809 metrů.
Nejmladší sopky v Česku se nacházejí v Nízkém Jeseníku, kde sopečná činnost pramení ze zlomů zemské kůry vzniklých horotvornými procesy.
Oblast Nízkého Jeseníku byla v minulosti známa díky těžbě barevných a drahých kovů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.