V lesích za obcí Lešetice, 5 km od Příbrami se nachází zrekonstruované zbytky bývalého zajateckého tábora pro německé válečné zajatce, přeměněného na tábor nucených prací a poté na vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.
Úzká silnička se kroutí vzhůru lesem, po chvíli se stromy rozestoupí a najednou jste na pasece ohraničené divnými, umělými kopci. Před vámi se ježí dvojitý plot z ostnatého drátu, k nebi se tyčí strážní věž a dovnitř projdete skrze bránu se zlověstným nápisem "Prací ke svobodě". Památník Vojna je jediným alespoň částečně dochovaným komunistickým koncentračním táborem na českém území.
Tábor byl v letech 1947-49 vybudován německými válečnými zajatci a dostal jméno podle nedalekého kopce Vojna (666 m), ti zde pracovali na těžbě uranu za pomoci primitivních nástrojů. Po komunistickém převratu v roce 1948 sem byli často bez řádného soudu umísťováni "zvláště státně bezpečnostní zločinci...", tedy lidé komunistickému režimu nepohodlní.
Prohlídkou tábora strávíte asi hodinu. Co se barevnosti týká, můžete získat pocit, že vás náhle postihl šedý zákal – šedé až šedočerné jsou totiž trestanecké baráky i haldy uranové hlušiny okolo. Jen v interiérech občas probleskne červená. Pardon, rudá. Začněte vyhlídkou z věže, která vám dá dobrou představu o velikosti místa. Pak si za účasti průvodce projděte některé z táborových baráků. Ač jde částečně o rekonstrukci, působí Vojna velmi autentickým dojmem, a to i díky dovedně naaranžovaným interiérům.
Možná vás zamrazí při návštěvě tzv. korekce, studené místnosti z holého betonu bez vytápění, kam byli až na několik dnů zavíráni "neposlušní" vězni. Prohlédnout si můžete i velitelské baráky nebo třeba knihovnu až po strop nacpanou ideovou literaturou. Na hřbetech knih se to hemží Marxem a Leninem, z obrazů na stěnách tomu přihlížejí například první komunistický prezident Klement Gottwald i ruský diktátor Stalin.