Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.
Pohanské kameny se nacházejí ve Frýdlantské pahorkatině, v katastru obce Višňová na dnešní česko-polské hranici. Jedná se o skupinu
mohutných balvanů z rumburské žuly. Ještě koncem 19. století byly Pohanské kameny považovány za lidský výtvor, ale ve skutečnosti se jedná o výtvor přírodní. Je však pravděpodobné, že v minulosti sloužily Pohanské kameny jako
kultovní místo.
Podle badatele Preuskera se prý na Pohanských kamenech kdysi konávaly
starogermánské slavnosti slunovratu – údajně se zde našly starodávné střepy, broušené kameny a provrtaný kamenný sekeromlat. Co na tom je pravdy však těžko říci – nálezy se ztratily (pokud vůbec existovaly). Roku 1895 prohlásil
německý profesor Virchow Pohanské kameny za
přirozený útvar. Ve skále je dodnes vsazena mramorová pamětní deska vztahující se k návštěvě prof. Virchowa, který zde zkoumal skalní hrnce a dokázal, že se jedná
o prohlubně vzniklé působením povětrnostních vlivů.
Objevte historii a legendy obklopující Pohanské kameny u Višňové, s obětními mísami a nálezem slunovratových artefaktů.
Pohanské kameny jsou opředeny četnými pověstmi, včetně toho, že v minulosti sloužily jako kultovní místo.
Na nejvyšším z Pohanských kamenů se nachází obětní mísy, což jsou velké mísovité až kotlovité prohlubně.
Pohanské kameny jsou skupinou mohutných balvanů z rumburské žuly.
Historicky se na Pohanských kamenech prý konaly starogermánské slavnosti slunovratu a nalezly se zde starodávné střepy a kameny, ale nálezy se ztratily.
Německý profesor Virchow zkoumal Pohanské kameny v roce 1895 a prohlásil je za přirozený útvar, zkoumal zde také skalní hrnce.
Ve skále na Pohanských kamenech je vsazena mramorová pamětní deska vztahující se k návštěvě prof. Virchowa.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.