Kumpánova zahrada, místně vžitá pod názvem "Benar", připomínající minulost areálu vily Ferdinanda Přibyla s přádelnou v ulici K. H. Borovského čp. 37, je největší a nejzachovalejší zahradou založenou v meziválečném období ve Slaném.
Zahrada byla navržena a realizována roku
1939 podle návrhu významného
zahradního architekta Josefa Kumpána (1885–1961). Od roku 2018 je zahrada s vilou nemovitou kulturní památkou chráněnou státem a dnes je ve vlastnictví města
Slaný.
Celá
obnova parku byla realizována podle návrhu
architektů Krejčiříkových. Na základě původního výkresu Josefa Kumpána, který nalezli v archivech, vytvořili projekt na obnovu parku a citlivým způsobem na tento původní projekt navázali. S obnovou parku město Slaný začalo postupně v roce 2020 pod bedlivým dohledem Národního památkového ústavu. Do zahrady se například vrátila
socha Dámy po koupeli, zrestaurován a obnoven byl c
hrlič vody v podobě lva, jenž byl dlouho zasypán pod zemí. Nově byla vytvořena
replika původní kašny ve tvaru čtyřlístku, do parku byly vysazeny stromy a květiny, vytvořena byla také unikátní dřevěná treláž s popínavými růžemi.
Park byl otevřen veřejnosti 1.července 2022 a slouží občanům města a širokého okolí jako
relaxační odpočinková zóna, kde se v letních měsících mohou také příjemně osvěžit. V Kumpánově zahradě naleznete veřejné toalety a food truck
Café Poeta.
Z historie Kumpánovy zahrady
Roku 1918 koupila textilní
firma Ferdinand Přibyl a synové pod vedením Ferdinanda Přibyla st. přádelnu a k ní patřící domek při ulici K. H. Borovského ve Slaném, místní části Kvíček. Asi nejslavnější doba daného místa začíná roku
1939, kdy převzal dědictvím majetek mladší bratr Ferdinanda Přibyla ml. Nechal zrekonstruovat park přiléhající k vile podle
Kumpánova plánu. Jedním z určujících projevů Kumpánem navrhovaných zahrad byla jejich výrazná odbytnost podpořená drobnou
zahradní architekturou a doplňky, jimž věnoval zvláštní pozornost a které
sám navrhoval. Výsadnímu postavení se těšily zejména tzv.
besídky – drobné stavby určené ke společenskému setkávání a trávení volného času, skýtající ochranu proti slunci a nepohodě, umístěné většinou na vyvýšeném místě pro lepší
rozhled. Kumpán byl názoru, že čím jednodušší, tím byly krásnější. Dbal také na to, aby se při volbě dvou různých barev doplňovaly (hnědá a žlutá, modrá a šedá, žlutá a bílá, zelná a bílá atd.).
Nepostradatelným prvkem byl
okrasný a rekreační bazén, který převažoval nad přírodními jezírky. Ve slánské Přibylově zahradě si mohl díky velkému prostoru dovolit zakomponovat všechny
vodní prvky, kdy jezírko ještě obohatil o unikátní stavbu kamenného
akvaduktu. Ze zahradního plánu lze vyčíst, že byl původně navřen jako dvoupatrový. Tento technický prvek zahrnuje i Kumpánova
zámecká zahrada Lednicko-valtického areálu. Rekreační bazén byl pojat jako okázalý květinový parter oddělený tzv. treláží – lehkým dřevěným mřížovím upevněným na betonové konstrukci, které často nechával
popínat jemnolistými keři jako
akébií nebo slabě rostoucími
popínavými růžemi. Popínavé rostliny považoval za významný dekorativní prvek přispívající k útulnosti zahrady a nacházely se téměř ve všech jím navržených soukromých zahradách.
Ke zpříjemnění pobytu v zahradě používal též
květinové oblouky nebo loubí, která oddělovala jednotlivé zahradní části a vytvářela dojem uzavřenosti. V případě záhonů volil spíše
jednobarevné a méně kontrastní kombinace rostlin. Slánskou Přibylovu zahradu zvýraznil bledě zeleným kachlovým obkladem, ozdobil chrlící hlavou lva a završil
sochou ženské figury (dlouhý čas dočasně deponovanou v zahradě městského kina). Město Slaný je vlastníkem vily a zahrady, které byly prohlášeny
památkou roku 2022.