V sedle (750 m n. m.), jímž prochází silnice z Bartošovic do Rokytnice v Orlických horách, se nachází výjimečně zachovalý objekt těžkého opevnění, pěchotní srub R-S-74 "Na holém," který byl za Mnichovské krize zcela vybaven a vyzbrojen protitankovými kanóny a kulomety.
Vzhledem ke svému výhodnému umístění sloužil srub zároveň jako
dělostřelecká pozorovatelna pro
tvrz Hanička, která se od něho nachází ve vzdálenosti asi 1,5 km severním směrem. Železobetonový pevnostní objekt byl vybudován v
nejsilnější III. třídě odolnosti, takže jeho strop je silný 250 cm, čelní zeď obrácená směrem k nepříteli 275 cm a ostatní týlové stěny 125 cm.
Hlavní výzbroj objektu se skládala ze dvou 4cm
protitankových kanonů vz. 36 spřažených s
těžkým kulometem vz. 37 a ze dvou dvojčat těžkých kulometů vz. 37 ráže 7,92mm. Ze stropu srubu vyčnívají dva unikátní dodnes dochované
pancéřové zvony pro pozorování a blízkou obranu objektu, vyrobené ve
Škodových závodech v
Plzni. Každý z nich váží
39,7 tuny a má pancíř silný
30 cm. Po jejich obvodu se nacházejí tři
střílny pro palbu i pozorování a ve vrchlíku otvor pro
periskop. Pěchotní srub se skládá ze dvou pater. V nadzemním, neboli bojovém, byla umístěna veškerá
výzbroj, místnost velitele,
telefonní ústředna, místnost dělostřeleckých pozorovatelů,
nádrže na vodu a část zásoby pěchotního střeliva. V podzemní týlové části se nacházely
ubytovny mužstva i poddůstojníků, skladiště střeliva, potravin a PHM a
strojovna s agregátem na výrobu elektřiny.
Po odstoupení
Sudet na základě tzv.
Mnichovské dohody byl srub ve dnech 2. až 8. října 1938 vyklizen a jeho veškeré zařízení a výzbroj demontovány. Poté objekt zůstal prázdný a opuštěný až do roku 1983, kdy jej převzal jako brannou základnu pro svou činnost
Klub vojenství a historie Praha. Od této doby se podařilo členům klubu srub opravit a vybavit potřebným zařízením. U srubu se rovněž dochoval
protitankový příkop a byl zrekonstruován systém
protitankových překážek.
Vnitřní část objektu je
veřejnosti nepřístupná.