Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) – původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Svatý Kopeček je významným poutním místem.
Starobylé město Mikulov, ležící na proslulé
Jantarové stezce, bylo již za dávných časů místem, kde cestovatelé z dalekých končin hledali odpočinek a klid. Vystoupáte-li dnes na Svatý kopeček nad městem, nejstarší poutní místo v českých zemích, a pohlédnete do širokého okolí, možná pochopíte, že má zdejší krajina až nadpřirozenou moc.
Kostel s křížovou cestou byl vybudován díky
Františkovi z Dietrichsteina poté, co Mikulov roku 1622 zažil rozsáhlou morovou epidemii. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem
chráněných druhů rostlin, proto byl v roce 1946 vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Na vrchol Svatého kopečku až k poutnímu kostelu sv. Šebestiána, zvonici a Božímu hrobu vás
zavede křížová cesta. Svatý kopeček (363 m n. m.) je jeden z kopců
Pavlovských vrchů. Bradlo z jurských vápenců má tvar oválného hřbetu s plochým vrcholem a se strmými srázy. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem chráněných druhů rostlin. Proto byl již v roce 1946 vyhlášen
botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Původní rostlinné druhy se udržely ve stepním společenstvu na vrcholu Svatého kopečku. Na jižních svazích roste druhově pestrá skalní step (kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská). Unikátní je zde výskyt několika druhů parazitických záraz. Východní svahy pokrývají křoviny s dominantním hlohem, severní svahy byly v minulosti zalesněny. Na stepích se hojně vyskytuje teplomilný hmyz. K nejpopulárnějším obratlovcům Svatého kopečku patří
výři velcí hnízdící ve stěně opuštěného lomu.