Rezervace Vidnavské mokřiny v Javornickém výběžku, těsně u státní hranice s Polskem, se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu Jeseník – 222 metrů nad mořem. Ve starší literatuře je území zmiňováno pod názvem "Vidnavské loučky" a historicky patří městu Vidnava.
Součástí
Vindavských mokřadů jsou také rašelinové louky ležící po levé straně silnice k polské státní hranici. Původně bezlesé území, které bylo od 16. století pravidelně kosené. Četnými přívaly a sedimentací z
říčky Vidnávky se vytvořila mocná nepropustná vrstva hlinitých jílovitých splachů a na nich
vrstva rašeliny o mocnosti 40 a 200 cm. Ložisko rašeliny se nachází asi 25 – 30 cm pod povrchem a v 19. století bylo těženo (vodní plochy vznikly v místech těžby).
Původní rašelinné louky
postupně zarostly náletem olší, vrb a rákosem obecným. Ve společenství bažinných olšin, vrbin, rákosin a ostřic se vyskytují vzácné druhy vodních rostlin třeba
vachta třílistá, žebratka bahenní, blešník obyčejný,
všivec bahenní a lesní, poměrně vzácný
ďáblík bahenní a chráněná
rosnatka okrouhlolistá.
V mokřinách bylo pozorováno
90 hnízdících a 60 tažných druhů ptáků. Z chráněných hnízdních druhů lze uvést s jistotou například čírku obecnou,
jestřába lesního, pochopa rákosního,
sovu pálenou, ledňáčka říčního,
dudka chocholatého a jiné. Z chráněných druhů obojživelníků se vyskytuje hojně ropucha obecná i ropucha zelená, skokan zelený,
čolek obecný a
kuňka žlutobřichá.
V tůních Vidnavských mokřin žije mnoho původních druhů ryb třeba kapr, karas, štika, okoun a cejn. Vidnavské mokřiny představují
jedinečnou přírodní lokalitu, která svým významem přesahuje rámec okresu
Jeseník.