Osada Mařatice patřila ve 13. století cisterciáckému klášteru na Velehradě. Domy vzniklé nadstavbou původních zemních sklepů a často upravené jako přepychové letní domky uherskohradišťských měšťanů vytvořily areál, který byl za první republiky považován za nejkrásnější na Moravském Slovácku.
Osada Mařatice je dnes součástí města Uherské Hradiště. Z historických pramenů nelze doložit, zda vinice byly v obci již v době jejího založení, dnes však tvoří jejich proměnlivé řádky výrazný krajinotvorný prvek. Ze svahů porostlých vinnou révou je výhled na město a celý kraj, směrem na západ se rozkládá panorama Buchlovských hor s dominantní siluetou hradu Buchlova.
Vinohrady byly v minulosti rozděleny na městské, jejichž majiteli byli odedávna občané hradišťští, a selské, které patřily mařatickým. Výstavba sklepů ve vinohradnickém areálu v Mařaticích je datována od začátku 18. století. V přízemí domů je umístěna lisovna, do sklepa pod zemí vede šikmá chodba (šíje). Podzemní prostory se vyznačují rozsáhlostí kleneb, mimořádnou šířkou a délkou sklepa svědčící o bohatství vlastníků a o množství vína uloženého zde v dřevěných bečkách. V patře atypických nadsklepních domů jsou situovány obytné místnosti. Nejstaršími stavbami v kolonii jsou sklepy číslo 44 a 260. Spolu s lisovnami číslo 244, 247 a 381 jsou chráněnými památkami lidové architektury.
Komplex lidových staveb a sklepů v Mařaticích byl již od počátku 20. století dějištěm čilého společenského života, místem setkávání umělců i politiků. Zdejší vinné sklepy a búdy v minulosti přilákaly mnoho slavných lidí. Na lahodném moku si zde pochutnávali malíři Mikoláš Aleš a Antonín Slavíček i spisovatel Alois Jirásek. Roli místa, kde se občas mění i dějiny, sehrály mařatické sklepy v den vzniku samostatného československého státu v roce 1918. Telegrafickou depeši, která dorazila na nádraží do Uherského Hradiště 28. října, doručil úředník starostovi přímo do jeho vinného sklepa, kde představitel města besedoval se svými přáteli. Dá se tedy předpokládat, že první oslavy nového státu proběhly u pana starosty ve sklepě.
Přestože v poslední době bylo několik búd přestavěno k obytným účelům, je ojedinělý soubor měšťanských sklepů v Mařaticích ozdobou Uherskohradišťské vinařské stezky. Její trasa stoupá z nábřeží řeky Moravy po místní komunikaci ke sklepům, odkud se přes Vésky a Veletiny vydává do Vlčnova.
Prozkoumejte historický a kulturní význam vinařských sklepů v Mařaticích, jejich architekturu a společenský život. Objevte místo setkávání umělců.
Mařatické sklepy hrály roli v den vzniku samostatného československého státu v roce 1918, kdy zde proběhly první oslavy nového státu.
Mezi slavné návštěvníky patřili malíři Mikoláš Aleš a Antonín Slavíček i spisovatel Alois Jirásek.
Chráněné památky zahrnují sklepy číslo 44 a 260 a lisovny číslo 244, 247 a 381.
Mařatické sklepy jsou prostředím čilého společenského života a místem setkávání umělců i politiků.
Výstavba sklepů ve vinohradnickém areálu v Mařaticích začala na počátku 18. století.
Podzemní prostory se vyznačují rozsáhlostí kleneb a výjimečnými rozměry, svědčícími o bohatství vlastníků a množství vína uloženého v dřevěných bečkách.
Vinné sklepy tvoří klíčovou součást architektonického a krajinotvorného charakteru Mařatic.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.