Český volejbal – Historie 20.let

Volejbalové kurty převážně s písčitým povrchem rostou „jako houby po dešti“ na každém volném plácku mezi domy, u škol, sokoloven, kasáren, továren, plováren, při lázeňských a rekreačních střediscích. Ve městech, na vesnicích, v trampských osadách. A kde kurt chybí, není problém najít kousek rovné plochy, natáhnout mezi dva stromy síť (mnohdy stačí provaz), klackem v písku „nalajnovat“ a už se hraje. Zásadním pro další rozvoj volejbalu v Československu se stává vztah sokolů resp. Československé obce sokolské (ČOS) k tomuto sportu. Volejbalová „horečka“ zasahuje také sokolskou omladinu, která je progresivnější na Moravě. První přebor země moravsko-slezské pořádají sokolové v roce 1924, tedy ve stejném roce, jako Československý volleyballový a basketballový svaz (ČVBS) první oficiální Mistrovství republiky mužů. Odbíjená se v krátké době stává nejoblíbenějším sokolským sportem s členskou základnou mnohonásobně převyšující počty členů ČVBS.

V Brně probíhá třetí tělovýchovný kurz YMCA pro  armádní cvičitele z Moravy. Volejbal je zařazen do přípravy našich atletů na první poválečné OH v Antverpách. Před odjezdem na hry představují atleti ČSR pod vedením prof. Pipala dosud neznámé „americké hry“ (baseball, basketball, pushball a volleyball) na cvičišti Sokola Žižkov početnému pražskému publiku. Ukázky volejbalu se také stávají součástí skautských slavností (tzv. jamboree), pořádaných v pražské Stromovce v rámci VII. Všesokolského sletu. Tím, že se dostal volejbal na program VII. Všesokolského sletu, byla jeho historie v Československu stvrzena. Zajímavostí je, že stejné štěstí neměl pushball - hra, která na přelomu století až do konce 20. let válcovala univerzitní sporty. Pushball, hra s mohutnou koulí o velikosti “malého slona” zkrátka Sokoly nezaujala.
 

YMCA začíná organizovat první volejbalové soutěže na našem území. Hraje se „armádní pohár“ mezi vojenskými posádkami, probíhají otevřené turnaje s účastí družstev Ymky, družstev studentských, skautských a dalších.  Volejbal je zařazen do náplně I. Středoškolských her (SH) společně s házenou a tenisem. Turnaj chlapců probíhá v červnu v Pardubicích a startuje na něm 379 hráčů z 54 škol Čech, Moravy a reálného gymnázia slovenské Trnavy. Vítězí chlapci plzeňské Obchodní akademie.

Vítězem prvního ročníku volejbalového Mistrovství Prahy mužů s účastí 10 družstev se stávají vysokoškoláci ze Strakovy akademie, která v tomto roce vítězí  i na dalším turnaji v Příbrami za účasti 7 družstev. Vysokoškolský všesportovní klub Praha se vedle Ymky stal hlavním propagátorem volejbalu. Volejbalové oddíly Vysokoškolského sportu měly od roku 1922 k dispozici 4 kurty v zahradě Strakovy akademie, další na Petrském nábřeží a na Floře. Kurty byly vždy pískové a rostly na každém volném plácku mezi domy, u škol, kasáren, plováren, továren a sokoloven. Praha se stala centrem volejbalu a z Prahy se volejbal šířil do osad podél Sázavy.

Stávající aktivity volejbalového svazu YMCA už nestačily. A tak byl v roce 1923 z popudu ředitele YMCA RČS Lewise Riesse ustanoven Československý volleyballový svaz (ČVS) a prvním předsedou zvolen tělovýchovný ředitel národního sdružení YMCA Josef A. First. V roce 1923 bylo sehráno 1. Mistrovství republiky mužů, jehož vítězem se stala Strakova akademie.
Po volejbalových asociacích Uruguaye (vznik 1915) a Estonska (vznik 1919) se ČVS stává třetím nejstarším svazem na světě a druhým nejstarším v Evropě. YMCA ČSR vydává první oficiální pravidla volejbalu a dalších „amerických her“.
 

Do aktivit ČVS je zařazen ještě basketbal (po česku košíková) s doplněním názvu na Československý volleyballový a basketballový svaz (ČVBS). Ten v srpnu organizuje první Mistrovství republiky mužů na kurtech YMCA Olomouc s podmínkou registrace družstev v ČVBS. Startuje 8 družstev z Čech a Moravy, první mistrovský titul získává Strakova akademie finálovým vítězstvím nad rovněž pražským Vysokoškolským všesportovním klubem. Sokolové na Moravě pořádají první Přebor země moravsko-slezské v odbíjené (tak si původní anglický název hry Sokolové počeštili a výhradně nazývali) a vítězem se stává pořádající Sokol Kroměříž.

Druhé MR mužů se koná v říjnu v Praze na 4 kurtech Strakovy akademie. Ve snaze navýšit počet účastníku povoluje ČVBS start všem zájemcům s navýšením turnajového vkladu pro týmy neregistrované. Účelu je dosaženo, startuje 18 týmů (když další dva přihlášené nedorazily) a v závěrečném utkání tým Vysokoškolského všesportovního klubu vítězí překvapivě nad Strakovou akademií. Nový mistr republiky získává poprvé putovní pohár, věnovaný novým předsedou svazu RNDr. Františkem Smotlachou. Tento pohár „vydržel“ až do roku 1949 a s vygravírovanými jmény „mistrů“ je uložen ve sbírkách Národního muzea.
Zajímavostí II. Mistrovství republiky mužů bylo dohrání utkání o 5. a 6. místo, bylo sehráno až po týdnu v Kroměříži po dohodě moravských družstev. Konečné pořadí mistrovství:
1. místo           Vysokoškolský všesportovní klub Praha
2. místo           Strakova akademie
3. místo           YMCA Praha
4. místo           44. oddíl skautů Praha
5. místo           Sokol Kroměříž 
6. místo           SK Haná

Pro velký počet zájemců o start na MR zřizuje ČVBS deset herních okrsků (5 v Čechách, 3 na Moravě, 2 na Slovensku a Podkarpatské Rusi) a účast na šampionátu je opět podmíněna registrací v ČVBS. Mistrovství je organizováno ve třech kolech: prvním jsou přebory okrsků, druhým přebory zemské (Čech, Moravy a Slovenska vč. Podkarpatské Rusi) a třetím finálový turnaj o mistrovský titul. Na něm startují nejlepší zemské týmy podle předem stanoveného klíče, který se v průběhu let mění. Mistrovský titul obhajuje VVS před „Strakovkou“, třetí končí sokolové z Kroměříže. Součástí programu VIII. Všesokolského sletu v Praze se stává první Přebor ČOS v odbíjené a to již ve všech kategoriích (mužů, žen a dorostu). Součástí sletového programu žactva se stávají Středoškolské hry vč. odbíjené. Ve II. ročníku SH startuje v odbíjené již 94 družstev, z toho 10 dívčích. V turnaji chlapců vítězí Učitelský ústav Kroměříž, v turnaji dívek pražské Reálné gymnázium Elišky Krásnohorské.

Premiérou mezinárodních styků se stává účast volejbalového výběru mužů Ymky ČSR na Světových hrách YMCA, pořádaných v červenci v Kodani. Na volejbalovém turnaji startují 4 družstva mužů, která se utkávají vyřazovacím KO-systémem na základě vylosování dvojic pro první kolo. V něm podléhá výběr ČSR po boji 1:2 celkovým vítězům z Lotyšska a končí na 3. místě (za Lotyšskem a Estonskem) po výhře nad druhým poraženým celkem z Polska. Domácí titul Mistra ČSR se vrací na půdu Strakovy akademie, na dalších medailových postech končí Sokol Kroměříž a Sokol Brno I.

Titul Mistra republiky obhajují volejbalisté Strakovy akademie před Sokolem Hradec Králové a Sokolem Kroměříž.

Mistrem ČSR se poprvé stává sokolský celek Sokola Kroměříž, který ve finále poráží Strakovu akademii, třetí příčku obsazují volejbalisté ČSS Olomouc.

Čechoameričan, rodák ze Zachotína u Prachatic, profesor tělesné výchovy na universitách v Dakotě a Ohiu, atletický trenér na Occidental College v Los Angeles, druhý trenér atletů USA při tzv. Pershingově olympiádě v Paříži 1919. V letech 1919-21 působil jako tělovýchovný instruktor YMCA ČSR a připravoval naše atlety na první poválečné OH 1920 v Antverpách. Do přípravy atletů zařadil u nás dosud neznámé (tzv. americké) míčové hry, mezi nimi basketball a volleyball. Ve funkci instruktora YMCA ČSR objížděl její střediska po celé republice, školil a vychovával své následovníky. Díky jeho působení na armádních tělovýchovných kurzech v roce 1921 (na jaře v Žilině, na podzim v Praze) se stali i vojáci a armádní útvary Ymky prvními z propagátorů a šiřitelů volejbalu v Československu. Pipal navštěvoval Beloit College, University of Chicago a Yale University.
Zemřel 10. srpna 1955 na infarkt ve svém domě v Los Angeles v Kalifornii.

YMCA (Young Men’s Christian Association – křesťanské sdružení mládeže) je nejstarší a největší mládežnickou organizací na světě. Je v ní zapojeno přes 58 milionů lidí ze 119 zemí světa. YMCA je založena na křesťanských principech, své aktivity ale nabízí všem mladým lidem, bez ohledu na rasu, pohlaví, náboženské vyznání, sociální postavení, fyzické i duševní schopnosti.
YMCA byla založena v roce 1844 v Londýně s cílem rozvíjet člověka, jeho ducha, duši a tělo (jak symbolizuje červený rovnostranný trojúhelník, který má YMCA ve svém znaku). Od svého vzniku YMCA rychle rostla a nakonec se stala celosvětovým hnutím založeným na křesťanských principech.
Světová YMCA se snaží svou činností přispět k míru a sociální spravedlnosti pro mladé lidi bez ohledu na jejich náboženství, rasu, pohlaví nebo kulturu. Střešní celosvětová organizace, Světová aliance YMCA, sídlí v Ženevě a jejím hlavním mottem je „empowering young people“ – „dát hlas mladým lidem“.

Na území České republiky působila YMCA od druhé poloviny 19. století prostřednictvím tzv. Křesťanských spolků mladíků nebo tzv. Křesťanských sdružení mládeže.
Po několika letech fungování v rámci Čs. legií a poté Čs. armády, se u nás YMCA od roku 1921 rozšířila masově především díky vydatné pomoci z USA a za přispění elit národa: T. G. Masaryka, jeho dcery Alice, Ing. Václava M. Havla, prof. Emanuela Rádla a dalších. Samostatná Československá YMCA byla oficiálně založena na sjezdu v Praze dne 21. dubna 1921.
Svoji činnost YMCA nuceně ukončila v roce 1951 a přes neúspěšné pokusy okolo roku 1968 o znovuzaložení, obnovila svoji činnost až v roce 1990. YMCA v ČR byla ustavena v roce 1992 vzhledem k blížícímu se dělení Československé federativní republiky.
V roce 1921 vznikla při její národní centrále v Praze volejbalová sekce, která začala pořádat první „open“ turnaje. Tento rok byl později vyhlášen rokem vzniku organizovaného volejbalu na území Československa a díky tomuto rozhodnutí slaví letos český volejbal 100 let své existence.
Oficiální Československý volleyballový svaz (ČVS) byl ustaven v Praze v roce 1923 a jeho prvním předsedou byl zvolen tělovýchovný ředitel YMCA ČSR Josef A. First.

V Evropě se volleyball objevil po skončení 1. světové války zásluhou vojáků americké armády, kteří s sebou přivezli nejen žvýkací gumu, ale i nové sportovní hry, kterými si krátili poválečné chvíle oddechu k všeobecné zvědavosti domorodců. Do Československa a do Prahy se dostal díky armádním kurzům a přípravě našich atletů na první poválečnou olympiádu v Antverpách. Na obou akcích se podílel Čechoameričan prof. Josef Amos Pipal, tělovýchovný instruktor mezinárodní organizace YMCA, zástupce ústředního trenéra atletů USA, v letech 1919 - 1921 angažovaný YMCA RČS s úkolem připravit naše atlety na OH 1920. Na přelomu léta a podzimu tohoto roku uspořádalo v Praze Ministerstvo národní obrany šestitýdenní kurz armádních tělovýchovných instruktorů z Čech a Moravy. Účastníci spali v kasárnách na Pohořelci, odkud chodili pěšky na přednášky na Klárov do Strakovy akademie (dnešního sídla vlády) nebo na Letnou k praktickému výcviku na atletickém hřišti SK Slavia. Kurz vedli arm. kpt. J. F. Machotka s prof. J. A. Pipalem a jeho hlavní náplní byla atletika, doplněná nácvikem nových, tzv. „amerických her“ (basketball, pushball, volleyball). Pražské veřejnosti byly tyto hry poprvé předvedeny na cvičišti Sokola Žižkov v červenci 1920 atletickými olympioniky před jejich odjezdem na OH. V témže roce byl volejbal prezentován také při skautských slavnostech (Jamboree), které proběhly ve Stromovce v rámci 7. Všesokolského sletu. Zpočátku byl pro něj používán počeštěný název „podbíjená“, po 2. světové válce zdomácněl název „odbíjená“.

V roce 1917 nastala změna v pravidlech, set skončil dosažením 15 bodů. Volejbal se dostal do Jižní Ameriky, poprvé se hrál v Brazílii. Do Japonska se tato hra dostala díky absolventovi Springfieldské vysoké školy ve Spojených Státech. Byl to Hyozo Omori, který jako první demonstroval pravidla nové hry v Tokiu.
V roce 1920 byla pravidla opět změněna. Velikost hřiště získala dnešní podobu a to 9 m x 18 m. Míč se mohl odbít jakoukoli částí těla od pasu nahoru. Počet úderů do míče byl omezen na tři. Dvojdotek byl považován za chybu. Na Filipínách vymysleli první druh smeče nazývaný “filipínská bomba” (bomberino). V této době se poprvé objevily náznaky bloku. Roku 1922 se po návratu emigrantů pobaltských zemí Estonska, Litvy a Lotyšska dostal volejbal do Polska a SSSR. Byla založena první národní federace, a to v Československu, následovaná Bulharskem. Odbíjená získala popularitu také v Itálii díky Guidu Grazianimu. První šampionát byl hrán ve Spojených státech, kterého se účastnily pouze týmy z chlapecké školy z Massachusetts. V roce 1923 dresy hráčů musely mít čísla, špatné postavení hráčů se považovalo za chybu.
Olympijská historie volejbalu se začala psát už v roce 1924, kdy byl v Paříži součástí ukázky amerických sportů.V roce 1925 se poprvé ve hře uplatnily time-outy. Každé družstvo mělo v jednom setu nárok na dva. K vítězství bylo nutné získat o dva body více než soupeř. Změnila se výška sítě na 3 stopy a 4 palce (101,65 cm). V síti musely být palcové ocelové lanko v horní části a 1/4 palcový provaz.