Průvod maškar ve Vortové má svá poměrně přísná pravidla,
masky se dělí na červené a černé, neboli pěkné a škaredé. Červenou maškaru tvoří dva červení a dva modří “turci”, “laufr”, také nazývaný “strakatý” a “žena”. Černou maškaru představují “kobyly”, “rasové”, kominíci”, “slamění” a “židi”.
Obchůzkám masek se na
Hlinecku lidově říká “
vostatky”. Ve Vortové (a několika dalších obcích v regionu) je tento lidový obyčej natolik jedinečný, že se od roku 2010 pyšní zápisem na
seznam nehmotného dědictví UNESCO. V posledních letech se vlivem zaměstnanosti lidí přesunuly na dny pracovního volna, většinou na některou ze sobot během masopustního období. Kromě této změny a snad používaných materiálů na výzdobu masek se
maškara na
Hlinecku zachovala v podobě ze začátku 19. století. S vědčí o tom také fakt, že se
do masek strojí pouze muži, a to
i do masky zvané "žena".
Pěkné i škaredé: každá maškara má svou roli

Každá
maska má na
vostatky neboli masopust určitou roli a také své místo v řazení průvodu:
kobyla průvod vede a
ras ji zezadu popohání, za nimi jdou strakatý se ženou a turci, poté následují kominíci, slamění a židi, všichni doprovázeni říznou dechovkou. Po provedení obřadu žádosti o povolení u starosty obce se průvod maškar vydá na
obchůzku všech stavení ve vesnici. U každého domu požádá
strakatý se ženou pána nebo paní domu o dovolení pro maškaru tento dům navštívit a zároveň se optají kolik a jaké písničky chtějí domácí zahrát.
Muzika hraje, turci tančí a ostatní maškara si rozebere obyvatele domu a ostatní přihlížející a dají se "do práce".
Kominící si hledí komínů a také všech přihlížejících. Především mají za úkol každého, kdo se jen připlete, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí.
Rasové každého vyšetří a stanoví diagnózu. Nabízejí také kobylku hospodáři "do tahu" i "do chovu" a ptají se po zdravotním stavu všech hospodářských zvířat. Dnes, kdy je zvířat již málo, často dojde na zdravotní prohlídky samotných obyvatel domu.
Slaměný má ještě důležitější poslání; podle mytologie plodnosti si každá hospodyně utrhla ze slaměného
stéblo slámy pro dobré vyvedení hus, a jí samotné přispělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné
vyválení se se slaměným, nejlépe v závěji sněhu. A nakonec
Židi, kteří s každým obchodují. Mají za úkol obchodovat, nabízejí rozličné služby jako
stříhání, holení, a potom také mají na prodej různé
potřebné i nepotřebné zboží. Za tuto všechnu práci je celá maškara od hospodáře obdarována malou finanční částkou ale hlavně pohoštěním skládajícím se především z tradičních koblih a sklenky alkoholu.
Letošní
průvod maškar začíná v
sobotu 22. února 2025 již v 8:00 hodin.
Maškarní ples s říznou dechovkou

Večer se sejdou téměř všichni obyvatelé obce, i mnoho přespolních,
na maškarním plese za doprovodu řízné dechovky. A opět se traduje, že kdo bude na vostatky u muziky vysoko vyskakovat, tomu vyroste největší oves a bude mít velkou úrodu. Dříve, když se vostatky odehrávaly v úterý, musela muzika skončit přesně o půlnoci, protože
popeleční středa byl již začátek půstu.
Dnes se pravidelně vostatkové veselí beztrestně protáhne
ze sobotního večera až do nedělních ranních hodin.
Vostatky jsou stará lidová tradice obcházení masopustního průvodu maškar, která se zachovala v několika vesnicích v okolí Hlinska v Čechách.
Ve vortovském průvodu se objevují masky červené, které jsou považovány za pěkné (například červení a modří turci, laufr a žena), a černé, které jsou považovány za škaredé (například kobyly, rasové, kominíci, slamění a židi).
Každá maska má na vostatky svou specifickou roli a přidělené místo v průvodu, například kobyla vede průvod a ras ji zezadu popohání, což symbolizuje různé společenské funkce a interakce mezi postavami.
Maškary u každého domu požádají o dovolení vstoupit, nabídnou několik písní a začnou interagovat s obyvateli domu. Každá postava plní svou roli, například kominíci se zabývají komíny a obyvatelé jsou mazáni mazadlem pro štěstí.
Po masopustní obchůzce následuje maškarní ples s dechovou muzikou, kde se lidé veselí a tančí, a traduje se, že kdo bude vysoké skoky dělat u muziky, tomu poroste největší oves.
Tato tradice je natolik jedinečná, že byla zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO, což upozorňuje na její význam v rámci kulturního bohatství regionu a zachování starobylých zvyků.
Masopustní průvod ve Vortové v roce 2025 začíná v sobotu 22. února v 8:00 hodin ráno.
Vlivem zaměstnanosti lidí se masopustní obchůzky přesunuly na víkendové dny, aby umožnily účast většího počtu lidí, což ukazuje pružnost tradičních zvyklostí ve vztahu k moderním životním podmínkám.
Návštěvníci mohou zažít autentickou atmosféru tradičního lidového obřadu, zahrnujícího hudební a taneční představení, interakce s originálními kostýmovanými postavami a účast na komunitních rituálech.
Během návštěvy masopustních průvodů lze také navštívit památkovou rezervaci Betlém v Hlinsku, kde je stálá expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, což je rovněž součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.