Až
do poloviny července 2025 je možné ze střední Evropy pozorovat nezvyklý typ oblačnosti, takzvaná
noční svítící oblaka. Spatříte je
pouze za soumraku nebo za úsvitu, a to díky jejich nasvětlení Sluncem, které je tou dobou hluboko pod obzorem. Přes den tak vysoká oblačnost není vůbec vidět.
Noční svítící oblaka je možné
nejčastěji pozorovat v týdnech okolo
letního slunovratu (sobota 21. června 2025), kdy se
stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Oproti běžné oblačnosti, která se většinou nachází ve výšce maximálně 15 kilometrů,
noční svítící oblaka na Zemi shlíží z daleko větší vzdálenosti. Nachází se až v
mezosféře, což je asi
85 kilometrů nad zemským povrchem, a to zejména okolo polárního kruhu.
Krása
nočních svítících oblaků úzce souvisí s meteorickým prachem a kolísáním sluneční aktivity. Noční oblaka vznikají
nabalováním ledových krystalků na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce nebo i průmyslová činnost lidí. Jev je nejvíce
pozorovatelný mezi
22. hodinou a půlnocí nebo ráno
mezi 2. a 4. hodinou, a to vždy nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Jehoj výskyt se ale nikdy nedá předpovědět dopředu. Je tedy nutné v tomto období a ve zmíněných časech vyhlížet do směrů, kde se mohou objevit. A také si hlídejte, abyste měli co nejlépe odkrytý severní obzor.
Od poloviny června do poloviny července, během letního slunovratu, si nenechte ujít pozorování fotogenických nočních svítících oblaků.
Noční svítící oblaka jsou nezvyklý typ oblačnosti, které jsou viditelné pouze za soumraku nebo za úsvitu, nasvětlené Sluncem, které je v té době hluboko pod obzorem.
Pozorovat je lze od první poloviny června do poloviny července, nejlépe v týdnech okolo letního slunovratu.
Jev je nejvíce pozorovatelný mezi 22. hodinou a půlnocí nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou.
Nachází se v mezosféře, asi 85 kilometrů nad zemským povrchem, zejména okolo polárního kruhu.
Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice v mezosféře, které zanechal meteorický prach, sopečné erupce či průmyslová činnost.
Jejich vzhled je často popisován jako bělavé, stříbřité či elektricky modré pavučinky nebo závoje nízko nad severním obzorem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.