Nebílovský zámek je příkladem velmi čisté, vídeňsky orientované barokní zámecké architektury. Tou největší zajímavostí, kterou se zámek může pochlubit, je
dvojice protějškových obrazů. Ty jsou nejstaršími středoevropskými barokními zátišími.
Tato rozměrná plátna, která měří
metr osmdesát na výšku a dva metry na šířku, pocházejí z let
1664 až 1666. Zachycují zátiší s koberci nebo s čínskými hedvábnými přehozy, na nichž jsou naaranžované
mísy s ovocem, zeleninou a květinami. Vtip je v tom, že jsou to
portréty těch
koberců a přehozů. Autorství bylo původně připisováno italskému malíři Fioravantemu. Jeho jméno je také uvedeno i na dřevěných zlacených rámech obou obrazů. Jejich skutečným tvůrcem je však německý
manýristický malíř Gottfried Libalt, jak dokazuje signatura v pravé horní části na jedné z hrušek.
Obrazy byly pravděpodobně
malovány pro polskou královskou rodinu. Olejomalby původně pocházejí z nostické obrazové sbírky. Přehozy a koberce umně vyvedené na obrazech se tkaly desítky let a mohly si je dovolit jen ti nejbohatší. Ve sbírkách
nebílovského zámku se podobné textilie však nedochovaly.