Do památníků archeologové instalovali hrob takzvaného vampýra, který byl objeven minulý rok v areálu
Archeoskanzenu v Modré. Jednalo se o hrob dívky přibližně osmi až desetileté, na které byly jasné 'protivampýrské' zásahy. K tomuto hrobu přibude ještě jeden vampýrský hrob, který byl nalezen už dříve ve Starém Městě a nyní jej archeologové přivezou z Brna. Oba hroby zůstanou v Památníku Velké Moravy až do konce letošního roku. Budou součástí expozice věnované vampyrismu, kterou doprovodí i vysvětlující texty. Návštěvníci
Noci s vampýrem se mohou o této problematice dozvědět více přímo od odborníků, přednášky začínají
v pátek 18. března ve 20.00 a ve 21.30.
V raném středověku byli za vampýry označeni například lidé, kteří měli různé halucinace, těžké sny či projevy některých duševních chorob. Ale také osoby odlišného vzhledu nebo lidé se zjevnou tělesnou vadou, tedy jedinci, kteří v ostatních vzbuzovali strach či odpor. Lidé se obávali toho, že by jim mohli i po smrti škodit, proto je pochovávali zpravidla na okraj pohřebiště nebo na nějaké jiné místo mimo 'posvátnou' hřbitovní půdu.
Jejich tělesné ostatky lidé deformovali tak, aby těmto vampýrům zabránili po smrti vstát z hrobu. Takoví jedinci byli pohřbíváni spoutaní v poloze skrčence, často s rozdrcenou obličejovou částí tváře, na jejich těla byly vršeny balvany, oddělena hlava od trupu a podobně. Podobné hroby už byly na slovanských pohřebištích nejednou zachyceny, ale nebyly dosud nikdy vystavovány.
Památník Velké Moravy patří mezi národní kulturní památky. Budova byla postavena v letech 1959 až 1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské, kostela Na Valách. Padesát let se v objektu nezměnilo nic, jen v roce 1985 byla vybudována nová expozice. Muzeum začalo objekt opravovat před třemi lety. Budova byla zateplena, vyměněna byla okna a střecha a instalováno nové podlahové topení a také zbrusu nová expozice, která byla otevřena loni v lednu.