ÚvodAktuality#světovéČesko a kostel v Mostě: stěhování obřích staveb
Památky

#světovéČesko a kostel v Mostě: stěhování obřích staveb

  • 25. listopadu 2020
Na severním okraji města Most stojí velký gotický kostel. Impozantní stavbě s vysokou věží by určitě víc slušelo jiné okolí, třeba historické centrum města s náměstím, měšťanskými domy a dalšími památkami. Tady ale chybí; okolo se prostírají jen pláně, jezera a hřbitov.

Přestěhované a krásné stejně jako na původních místech

Před pár desítkami let vypadalo okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie jinak: stával totiž o necelý kilometr severněji a kolem něj se rozprostíralo město Most. V druhé polovině 20. století ale komunistický režim rozhodl, že město s historií dlouhou téměř 700 let musí ustoupit těžbě uhlí. Z povrchu zemského tak zmizel celý starý Most včetně středověkých měšťanských domů, justičního paláce či divadla, které projektoval vídeňský architekt Alexander Graf. Jako malý důkaz „vzorné péče“ o kulturní dědictví se záchrany dočkala jediná památka: kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený podle plánů Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu během 16. století.
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
egyptské skalní chrámy Abú Simbel

Plánování přesunu

Po starém Mostu nezbylo téměř nic. Na severovýchodním úpatí Hněvína, kde kdysi prosperující město stávalo, se nyní rozlévá jezero Most, nové město se rozprostírá jižněji. Variant záchrany nejvýznamnější mostecké památky bylo několik; některé počítaly pouze se zpevněním podloží, jiné s rozebráním anebo ponecháním stavby na několik desítek metrů vysokém pilíři. Nakonec padla volba na řešení, které si dokázal představit jen málokdo: přesun celého kostela na jiné místo. Samozřejmě bylo nutné vyhnout se poddolovaným územím, proto například padla možnost přesunu k dnešnímu Oblastnímu muzeu.

Postupná demolice starého města a záchrana kostela byly schváleny v roce 1964, pro přesun nakonec bylo vybráno místo o několik set metrů dál poblíž malého gotického kostela sv. Ducha a barokního špitálu. V roce 1970 byl vybudován depozitář a začalo se s rozebíráním interiérového vybavení včetně 17 metrů vysokého barokního hlavního oltáře. O dva roky později byla snesena věž a rozběhly se zabezpečovací práce v interiéru včetně zpevňování kostelních kleneb nástřikem epoxidové pryskyřice. Celou stavbu zvenčí i zevnitř obalila ocelová konstrukce a plzeňská Škodovka se pustila do výroby třiapadesáti speciálních podvozků, které by 12 000 tun těžkou budovu dokázaly uvézt.
 
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
egyptské skalní chrámy Abú Simbel

Kostel s proskleným velínem

Nejdražším kouskem celého projektu bylo kolejiště se čtyřmi kolejnicemi a jeho opakovaná montáž: měřilo totiž pouhých 160 metrů a během celého přesunu se vždy za kostelem rozebralo, převezlo před něj a znovu sestavilo. Celý přesun řídil počítač, prosklený velín pak byl umístěn na přídi kostela zhruba 11 metrů vysoko.

Během roku 1975 byl kostel oddělen od původních kamenných základů (a naopak na novém místě vznikly základy nové, které měly zajistit stabilitu bez nerovnoměrného sesedání) a pod zdivo byly podsunuty ocelové nosníky. Pod ně pak od 15. září 1975 najížděly jednotlivé podvozky a začalo samotné nakládání.

Více než deset let po rozhodnutí o jeho záchraně, 30. září 1975, se kostel vydal na cestu. Dosáhl rychlosti 1,2 až 3,2 centimetru za minutu a do cíle, vzdáleného 841,1 metru od původního místa, dorazil 27. října před devátou hodinou ráno.

Samotný přesun byl vlastně velmi rychlý, ale zabezpečení stability, dostavby a opravy se protáhly na dalších deset let. Demolice starého Mostu skončily v dubnu 1987, kdy z původního města s výjimkou přesunutého kostela a původní městské čtvrti Zahražany nezůstalo nic. Kostel byl pro veřejnost otevřen o rok později, měl ale sloužit jen pro výstavy a další akce. Nakonec se v červnu 1993 dočkal opětovného vysvěcení a dnes kromě sakrálních účelů slouží jako koncertní a svatební síň. V podzemí stavby je výstavní síň Galerie výtvarného umění v Mostě, ve vyhlídkové věži si prohlédnete snímky původního města i jeho bourání, dokumenty o přesunu chrámu, atraktivní fotografie zachycující situaci před přesunem i po něm anebo záběry nového Mostu a rekultivované krajiny v okolí.
 

Stěhování skalních chrámů Abú Simbel

  • Gotický mostecký kostel je naší největší přestěhovanou stavbou vcelku, prvenství ale patří kapli sv. Máří Magdaleny u Čechova mostuPraze. V roce 1956 byla přesunuta o necelých 31 metrů proti proudu Vltavy.
  • Vůbec nejslavnější stěhování velké stavby proběhlo před více než půl stoletím na jihu Egypta. Přes 3200 let staré núbijské skalní chrámy Abú Simbel byly dlouho zaváté pískem: když je v březnu 1813 objevil švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt, sochám z písku vyčnívaly jen vrcholky hlav. V druhé polovině 20. století hrozilo, že skvost skončí pod vodou Vysoké asuánské přehrady na Nilu.
  • Chrámy nechal postavit faraón Ramess II. (1279–1213 př. n. l.) a jsou zasvěcené egyptským bohům a také samotnému faraónovi. Jsou vytesané z hrubozrnného pískovce světle žluté až narůžovělé barvy a zahloubené téměř 70 metrů do skalního masivu. Průčelí většího chrámu je 33 metrů vysoké a 38 metrů široké. Sochy sedících postav (všechny představují Ramesse II.) dosahují výšky 21 metrů a doplňují je menší sochy manželek a dětí. Nad průčelím jsou sochy dvaadvaceti paviánů, uctívajících vycházející slunce.
  • Přípravy začaly v roce 1959, samotný přesun se odehrál v letech 1964 až 1968. Podobně jako v Mostě i v Egyptě bylo potřeba připravit nové základy. Před přesunem bylo průčelí chrámu opět zasypáno pískem a obaleno ochrannou železnou mříží, vnitřek vyplnilo dřevěné lešení.
  • Chrámy byly postupně odděleny od skalního podloží a rozřezány na bloky o hmotnosti 20 až 30 tun. Ty pak naložené na speciálních podvozcích auta převážela po nově vybudované silnici o dvě stě metrů dál a pětašedesát metrů výš. Tam, u uměle navršeného kopce, bylo celkem 1 042 bloků s celkovou hmotností 15 tisíc tun opět sestaveno dohromady, spáry vyplnila barvená maltová směs.
  • Přesun dvou monumentálních chrámů byl dokončen 22. září 1968, v roce 1979 byla památka zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Další aktuality

Mezinárodní taneční festival roztančí Ústí nad Labem

O víkendu 23. – 24. listopadu 2024 se v ústeckém Sportcentru Sluneta uskuteční již 54. ročník Mezinárodního tanečního festivalu. Jedná se o dvoudenní unikátní taneční akci, která má již od samých počátků v roce 1970 v programu významné mezinárodní soutěže.
6. listopad 2024 15:56
Zážitky, Ústecký kraj

Národní park České Švýcarsko láká k návštěvě i mimo hlavní sezonu

České Švýcarsko je krásné v každé roční době! V národním parku České Švýcarsko je návštěvníkům k dispozici více než stokilometrová síť značených turistických tras pro různé formy rekreačního využití, turisté mohou využívat i dalších dalších téměř dvou set kilometrů neznačených cest či pěšin. Podzim v Českém Švýcarsku má neuvěřitelnou atmosféru. Objevte nejkrásnější místa Národního parku České Švýcarsko s našimi tipy na výlety!
28. říjen 2024 8:53
Příroda, Ústecký kraj

Na Jezeří se loučí s letošní sezonou mimořádnými prohlídkami

Zámek Jezeří patří k nejzajímavějším památkám v České republice. Zahrnuje v sobě téměř vše, s čím se můžete setkat na ostatních zámcích, ale zároveň se od nich, díky pohnutému osudu, zcela odlišuje. Od 26. října do 3. listopadu je na zámku otevřeno každý den. Ve všední dny začínají komentované prohlídky v 10.00, 12.00 a 14.00 hod. Okruh bez průvodce bude v provozu do 15.00 hod.
26. říjen 2024 10:23
Památky, Ústecký kraj

Poslední prohlídky zámku ve Velkém Březně jsou za dveřmi

O posledních víkendech návštěvnické sezony 2024 nabídne zámek Velké Březno netradiční prohlídky. V sobotu 26.10. ve 14:00 láká zámek na kastelánskou prohlídku zámku. Neděle 3. listopadu 2024 bude patřit tradičnímu Zavírání okenic a slavnostnímu ukončení sezony, poslední prohlídka je spojená se zazimováním zámku hravou formou. Čeká vás přípitek a zamyšlení nad budoucí sezonou. Přání a návrhy návštěvníků jsou zde vždy vítány.
26. říjen 2024 10:07
Památky, Ústecký kraj

Úštěk bude na státní svátek opět plný českých řemesel

V den státního svátku, 28. října 2024, můžete vyrazit nasát atmosféru první republiky do města Úštěk, kde se uskuteční stylová oslava vzniku samostatného Československa – Den českých řemesel. Můžete se těšit na celodenní program s T. G. Masarykem a legionáři, vtipné rohovnické utkání, retro kapely, historickou střelnici, řemeslné dílničky a samozřejmě velký řemeslný jarmark!
24. říjen 2024 6:00
Kultura, Ústecký kraj

Jarní prázdniny 2025 – Ústecký kraj

Ústecký kraj vás i vaše děti okouzlí nejen přírodními krásami. Užijte si jarní prázdniny trochu jinak! Naplánujte si dovolenou plnou skvělých zážitků. Zoologické zahrady, zábavní parky, zámky, muzea, ale i skvělé sjezdovky a běžkařské trasy. Objevte Žatecko a hornický kraj v Krušnohoří, památky zapsané na seznamu UNESCO. Své zimní kouzlo mají i České Švýcarsko a České středohoří.
16. říjen 2024 9:00
Zážitky, Ústecký kraj

Výlety pro samotáře v severozápadních Čechách: objevte České středohoří a Žatecko

Pohádková krajina Českého středohoří, část labského údolí zvaná Porta Bohemica, několik starobylých měst, hrady a zámky – to všechno (a ještě mnohem víc) můžete poznat při výletu do oblasti, kde se po staletí pěstuje chmel, ovoce a vinná réva. Netvrdíme sice, že zde nepotkáte další výletníky, ale bude jich jistě méně než například v Českém Švýcarsku či Krušných horách.
15. říjen 2024 13:00
Příroda, Ústecký kraj

Prožijte podzim na vesnici v Zubrnicích

Během víkendu 19. a 20. října 2024 ožije Muzeum v přírodě Zubrnice tradičním programem Podzim na vesnici. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet vybrané zemědělské činnosti. Po oba dva dny tu můžete uchopit do ruky cep a vymlátit na mlatu zrno, které následně „fukar“ vyčistí od plev. Vyzkoušet můžete také zpracování lněného stonku na vlákno, jeho lámání na mědlici nebo česáním na vochlovací stolici. Seznámí vás tu s tím, jakým způsobem si lze stočit provázek na jednoduchém provaznickém stroji.
14. říjen 2024 14:00
Kultura, Ústecký kraj