Dobové pohlednice Račího údolí v
Rychlebských horách si ničím nezadají s alpskými scenériemi, ostatně i o
Tančírně se občas píše jako o budově postavené ve švýcarském slohu. Ještě něž vznikla, vedla Račím údolím solná stezka a koncem 19. století tu stávala dřevěná parní pila, která patřila biskupství ve slezské Vratislavi. Tamní duchovní využívali jako svou letní rezidenci
zámek Jánský vrch v
Javorníku a v létě samozřejmě podnikali výlety do okolí. Stavbu dnešní
Tančírny v Račím údolí inicioval společně s několika dalšími stavbami v okolí
arcibiskup Georg von Kopp (1837–1914).
Tančírna jako vyhlášené výletní místo
Pro obyvatele
Javorníku,
Vidnavy a dalších měst a vesnic v okolí se Račí údolí stalo už na konci 19. století vyhlášeným cílem nedělních procházek. Secesní
Tančírnu nechal postavit vratislavský arcibiskup Georg von Kopp v letech 1906–1907, a to na místě již zbourané parní pily. Nesloužila jen pro tanečky, ale také jako
restaurace a penzion. Ostatně neříkalo se jí Tančírna, ale
Georgshalle, to podle jejího zakladatele.
Nebyla tu sama: hned vedle stával malý lokál zvaný
Jägerstube, Myslivecká jizba, dům podkoního, stáj pro koně a hájovna. V údolí bylo ještě pár dalších výletních restaurací, například
Waldhaus s šenkem a penzionem či výletní restaurace
Haus Isolde, kde se také pořádaly tanečních zábavy.
Jak
Tančírna v té době vypadala? Byla postavena převážně ze dřeva. Zděné bylo jen přízemí, v němž byla kuchyň, výčep a přípravní místnost, dále komora a dvě obytné místnosti. Autor nezapomněl ani na výtah, kterým se jídlo dopravovalo nahoru. Vnější schody v průčelí vedly k lokálu a přes dvacet metrů dlouhému tanečnímu sálu. Ten byl celý za skla a dřeva, zdobený vitrážovými okny v modrých a zelených odstínech. Zvenčí ho stejně jak dnes lemovala dřevěná veranda, obložení bylo barevně lakované, dřevěné trámky zdobily plastické ornamenty s motivy vinné révy. O sobotách se tu konaly zábavy, o nedělích čaje s hudbou. Okolí malebného místa zkrášloval parčík se skalkami, rododendrony, okrasnými dřevinami a stylovým venkovním posezením. A mimochodem, už tehdy byla celá budova elektrifikována – to kdyby vás náhodou napadlo, že tady, hluboko v
Rychlebských horách, tehdy musely lišky dávat dobrou noc.
Tančírna chátrající a obnovená
Podobně jako další historické památky i
Tančírna prožívala v druhé polovině 20. století těžké časy. Tancovačky definitivně skončily v roce 1954, kdy budovu coby majetek církve zabavil stát a padesát let jí pak ponechal bez sebemenší péče. Střídala majitele a chátrala, až teprve v roce 2007 se obci Bernartice podařilo odkoupit ruinu od posledního majitele, Českých drah. Brontosauři Tančírnu provizorně opravili a pak následovalo pět žádostí o dotaci na její opravu. Uspěla až ta šestá, a tak v roce 2014 konečně začala rekonstrukce a o rok později byla obnovená Tančírna znovu otevřená.
Dnes tu opět probíhají
koncerty, čaje, hudební a taneční vystoupení, workshopy, jarmarky, svatby a jiné soukromé i veřejné akce. Pokud náhodou bude hlavní sál zavřený,
kavárna a
informační centrum mívají otevřeno vždy. Zázemí tu nacházejí turisté, cyklisté i běžkaři, nechybí ani expozice věnovaná Rychlebským horám a historii objektu. Do
Račího údolí vás dovede stejně pradávné návštěvníky oblíbená pěší trasa z
Javorníku přes
zámek Jánský vrch,
Čertovy kazatelny a
hrad Rychleby. Turistická stezka byla v roce 2020 opravená, při uklouznutí na kamenech a kořenech pomáhá pevné zábradlí i zpevněný povrch stezky.
Co byste měli vědět o Tančírně?
- Rekonstrukce Tančírny se ujali architekti Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová a Karel Prášil ve spolupráci s firmou Commodum z Valašské Bystřice, která měla zkušenosti s rekonstrukcí domů od Dušana Jurkoviče.
- Leccos z původní Tančírny se nedochovalo, například venkovní schodiště. K tomu ani neexistovaly původní plány, a tak je postavené podle nového projektu.
- Dochovaná tesařská konstrukce s ozdobnými řezbami byla v maximální míře zachována, případně citlivě doplněna kopiemi. Rekonstruována byla též klenba tanečního sálu. Přestože některé prvky jsou nové, snaha byla, aby nová Tančírna vypadala autenticky.
- Již rok po svém otevření Tančírna získala v anketě Sedm divů Olomouckého kraje s přehledem první místo, a zařadila se tak k dalším oceněným místům. V roce 2018 zvítězila ve veřejném hlasování o Dřevěnou stavbu roku.