ÚvodAktuality#světovéČesko a Tančírna v Račím údolí: kousek Alp v Rychlebských horách
Památky

#světovéČesko a Tančírna v Račím údolí: kousek Alp v Rychlebských horách

  • 16. února 2021
Znáte ji? Pokud ano, nemusíme vás přemlouvat, do Tančírny se každý vrací rád. A pokud ne, čeká vás báječný zážitek: Tančírna v Račím údolí je už bezmála sto dvacet let jedno z nejoblíbenějších a také nejkrásnějších míst Rychlebských hor. Budete si tu připadat jako v Alpách!

U Tančírny v Račím údolí si budete připadat jako ve Švýcarských Alpách

Dvě alpská údolí a stavby „ve švýcarském slohu“: Tančírna v Rychlebských horách na dobové kolorované pohlednici a dům ve Švýcarských Alpách
 
Tančírna v Rychlebských horách
Dům ve Švýcarských Alpách
Dobové pohlednice Račího údolí v Rychlebských horách si ničím nezadají s alpskými scenériemi, ostatně i o Tančírně se občas píše jako o budově postavené ve švýcarském slohu. Ještě něž vznikla, vedla Račím údolím solná stezka a koncem 19. století tu stávala dřevěná parní pila, která patřila biskupství ve slezské Vratislavi. Tamní duchovní využívali jako svou letní rezidenci zámek Jánský vrchJavorníku a v létě samozřejmě podnikali výlety do okolí. Stavbu dnešní Tančírny v Račím údolí inicioval společně s několika dalšími stavbami v okolí arcibiskup Georg von Kopp (1837–1914).
 

Tančírna jako vyhlášené výletní místo

Pro obyvatele Javorníku, Vidnavy a dalších měst a vesnic v okolí se Račí údolí stalo už na konci 19. století vyhlášeným cílem nedělních procházek. Secesní Tančírnu nechal postavit vratislavský arcibiskup Georg von Kopp v letech 1906–1907, a to na místě již zbourané parní pily. Nesloužila jen pro tanečky, ale také jako restaurace a penzion. Ostatně neříkalo se jí Tančírna, ale Georgshalle, to podle jejího zakladatele.

Nebyla tu sama: hned vedle stával malý lokál zvaný Jägerstube, Myslivecká jizba, dům podkoního, stáj pro koně a hájovna. V údolí bylo ještě pár dalších výletních restaurací, například Waldhaus s šenkem a penzionem či výletní restaurace Haus Isolde, kde se také pořádaly tanečních zábavy.

Jak Tančírna v té době vypadala? Byla postavena převážně ze dřeva. Zděné bylo jen přízemí, v němž byla kuchyň, výčep a přípravní místnost, dále komora a dvě obytné místnosti. Autor nezapomněl ani na výtah, kterým se jídlo dopravovalo nahoru. Vnější schody v průčelí vedly k lokálu a přes dvacet metrů dlouhému tanečnímu sálu. Ten byl celý za skla a dřeva, zdobený vitrážovými okny v modrých a zelených odstínech. Zvenčí ho stejně jak dnes lemovala dřevěná veranda, obložení bylo barevně lakované, dřevěné trámky zdobily plastické ornamenty s motivy vinné révy. O sobotách se tu konaly zábavy, o nedělích čaje s hudbou. Okolí malebného místa zkrášloval parčík se skalkami, rododendrony, okrasnými dřevinami a stylovým venkovním posezením. A mimochodem, už tehdy byla celá budova elektrifikována – to kdyby vás náhodou napadlo, že tady, hluboko v Rychlebských horách, tehdy musely lišky dávat dobrou noc.
 

Tančírna chátrající a obnovená



Podobně jako další historické památky i Tančírna prožívala v druhé polovině 20. století těžké časy. Tancovačky definitivně skončily v roce 1954, kdy budovu coby majetek církve zabavil stát a padesát let jí pak ponechal bez sebemenší péče. Střídala majitele a chátrala, až teprve v roce 2007 se obci Bernartice podařilo odkoupit ruinu od posledního majitele, Českých drah. Brontosauři Tančírnu provizorně opravili a pak následovalo pět žádostí o dotaci na její opravu. Uspěla až ta šestá, a tak v roce 2014 konečně začala rekonstrukce a o rok později byla obnovená Tančírna znovu otevřená.

Dnes tu opět probíhají koncerty, čaje, hudební a taneční vystoupení, workshopy, jarmarky, svatby a jiné soukromé i veřejné akce. Pokud náhodou bude hlavní sál zavřený, kavárna a informační centrum mívají otevřeno vždy. Zázemí tu nacházejí turisté, cyklisté i běžkaři, nechybí ani expozice věnovaná Rychlebským horám a historii objektu. Do Račího údolí vás dovede stejně pradávné návštěvníky oblíbená pěší trasa z Javorníku přes zámek Jánský vrch, Čertovy kazatelny a hrad Rychleby. Turistická stezka byla v roce 2020 opravená, při uklouznutí na kamenech a kořenech pomáhá pevné zábradlí i zpevněný povrch stezky.
 

Co byste měli vědět o Tančírně?

  • Rekonstrukce Tančírny se ujali architekti Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová a Karel Prášil ve spolupráci s firmou Commodum z Valašské Bystřice, která měla zkušenosti s rekonstrukcí domů od Dušana Jurkoviče.
  • Leccos z původní Tančírny se nedochovalo, například venkovní schodiště. K tomu ani neexistovaly původní plány, a tak je postavené podle nového projektu.
  • Dochovaná tesařská konstrukce s ozdobnými řezbami byla v maximální míře zachována, případně citlivě doplněna kopiemi. Rekonstruována byla též klenba tanečního sálu. Přestože některé prvky jsou nové, snaha byla, aby nová Tančírna vypadala autenticky.
  • Již rok po svém otevření Tančírna získala v anketě Sedm divů Olomouckého kraje s přehledem první místo, a zařadila se tak k dalším oceněným místům. V roce 2018 zvítězila ve veřejném hlasování o Dřevěnou stavbu roku.
Tančírna v Račím údolí – perla Rychlebských hor Památky

Tančírna v Račím údolí – perla Rychlebských hor

Přímo pod Čertovými kazatelnami stojí nově zrekonstruovaná tančírna s názvem Georgshalle, v minulosti velice oblíbené místo pro nejrůznější oslavy, plesy či bály. Nyní Tančírna slouží jako zázemí pro turisty a prezentuje Rychlebské hory jako celek.

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách Příroda

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách

Bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru.

Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě Příroda

Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Další aktuality

Mezinárodní varhanní festival Olomouc rozezní největší varhany na Moravě

Mezinárodní varhanní festival Olomouc nabídne během svého 56. ročníku špičkové interpretační výkony i mezinárodní zastoupení umělců. Festival opět hostí chrám sv. Mořice se slavnými a nedávno zrekonstruovanými Englerovými varhanami. Důraz je letos kladen na odkaz českých skladatelů a významné letošní výročí Bedřicha Smetany. Krásu varhanní hudby si vychutnáteod 2. do 16. září 2024.
2. září 2024 7:15
Kultura, Olomoucký kraj

Mladečské jeskyně mají svou Kromaňonku, jmenuje se Mlada

Mlada – tak byla pojemnována sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních na Olomoucku. Jméno Kromaňonky navrhovala na jaře 2024 veřejnost a z desítek nejrůznějších návrhů vybrala porota deset nejzajímavějších. Nejvíce hlasů získala právě Mlada.
30. srpen 2024 15:00
Příroda, Olomoucký kraj

Pivovarské slavnosti Holba lákají do Hanušovic

Hanušovický pivovar se v sobotu 31. srpna 2024 rozezní skvělou hudbou na dvou scénách, na čepu budou jesenické legendy a slavnostně se narazí soudek Jubilejního ležáku ke 150. výročí pivovaru Holba. Návštěvníci mohou projít školou čepování piva i pivovarem pod vedením odborníků.
30. srpen 2024 6:00
Gurmánská turistika, Olomoucký kraj

Muzeum olomouckých tvarůžků v Lošticích si připomíná 115 let od pořízení historické fotografie

Před 115 lety byla pořízena první historická fotografie, která zachytila Aloise Wesselse a jeho zaměstnance při výrobě tvarůžků v Lošticích. Tento snímek, pořízený na dvoře domu č. 57 na ulici Palackého, připomíná nejen dlouhou tvarůžkovou historii, ale i trvalou spojitost s místem, kde výroba Olomouckých tvarůžků dodnes probíhá.
29. srpen 2024 14:00
Gurmánská turistika, Olomoucký kraj

Vydejte se zlatými horami po stopách zlatokopů

Okolí Zlatých Hor ukrývá kouzlo panenské přírody i tajemství středověkých štol. Zlatohorská hornická naučná stezka prochází nejvýznamnějšími hornickými památkami u Zlatých Hor, z nichž bylo deset vyhlášeno za kulturní památky. Za dobrodružstvím dávných zlatokopů se vydejte také do skanzenu zlatorudných mlýnů – ukáží vám zde drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata můžete odnést domů.
24. srpen 2024 6:00
Letní sporty, Olomoucký kraj

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.
22. srpen 2024 6:39
Památky, Olomoucký kraj

Hrad Helfštýn přivítá další ročník kovářského svátku Hefaiston

Již 42. mezinárodní kovářské setkání Hefaiston hostí tradičně na konci srpna hrad Helfštýn. Není tomu jinak ani letos, kdy na hrad přijede na 300 uměleckých kovářů z celého světa. Nejvíce z nich pochází z České republiky a Slovenska, asi stovka umělců přijede z nejrůznějších zemí světa včetně Japonska, Austrálie a USA. Svátek uměleckého kovářství oslaví kováři spolu s návštěvníky na Helfštýně poslední srpnový pátek a víkend tj. od 23. do 25. srpna 2024.
22. srpen 2024 6:00
Kultura, Olomoucký kraj

Festival Hrady CZ pokračuje tento víkend na Bouzově

Jednou z posledních zastávek nejnavštěvovanějšího českého hudebního festivalu Hrady CZ bude předposlední prázdninový víkend, tedy přesněji pátek a sobota 23. a 24. srpna 2024, hrad Bouzov na Olomoucku. Turné na hradě, který byl dějištěm pohádek Pyšná princezna nebo o Princezně Jasněnce a létajícím ševci, se zúčastní přední čeští muzikanti. Na Bouzově vystoupí Lucie, Daniel Landa nebo Chinaski!
21. srpen 2024 19:42
Kultura, Olomoucký kraj