V minulosti probíhaly v divočině
přírodní procesy daleko dynamičtěji než dnes. Dřeviny, trávu i byliny spásaly různé druhy kopytníků a čas od času některá plocha vyhořela vlivem požáru, jehož rozsah mohl být i daleko větší než tomu aktuálně bylo v
Českosaském Švýcarsku.
Přirozené bezlesí dále udržovaly i rozvodňující se řeky, větrné polomy a kůrovcové "kalamity". Dnes je navíc vlivem znečištění v prostředí mnohem více živin, které fungují jako hnojivo a to pomáhá dřevinám šířit se na místech, kde v minulosti přežít nedokázaly. A proto
dnes zarůstají i skály, které byly od pravěku holé.
Aby se podařilo obnovit
podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit
řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit. Ten potřebuje ke svému životu
pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými
stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. Dospělí motýli zase potřebují
květy chrp, hvozdíků,
chrastavců nebo třeba
jetelu.
Vyřezávání dřevin probíhá pod odborným dozorem pracovníků ochranářské skupiny JARO tak, aby nedošlo k poškození přírody a jejích obyvatel. Ochranáří se snaží, aby tyto zásahy co nejvíce pomohly
obnovit prostředí, které bude vhodné nejen pro motýly, včely, pestřenky a další opylovače, ale
i pro ještěrky včetně slepýšů, žáby, nebo některé ptáky jako největší evropskou sovu – majestátního
výra velkého. Současně na vše bedlivě dohlížejí i
botanici Krkonošského národního parku, aby práce ochránců přírody probíhaly bezchybně i z tohoto hlediska. Snaha o návrat krále motýlů díky tomu pomůže
zlepšit podmínky pro život celé jeho družiny od rostlin až po živočichy.