Památník obětem železné opony stojí
asi kilometr od bývalé celnice na cestě, která za totality ležela za ostnatými dráty a sloužila výhradně pohraničníkům. Právě u
Mikulova se odehrál bezpočet
pokusů o útěk z totalitního Československa.
Pamětní místo
tvoří třiapadesát kovových stél, které jsou připomínkou lidí, kteří za totality, v letech 1948-1989, zahynuli při pokusu nelegálně překročit hranice. Na stélách vysokých 8 metrů je
zapsané jméno člověka, který zde
při překonávání železné opony zemřel .Na úseku od slovenských hranic až po Slavonice zahynuli Češi, Poláci, Rakušané i lidé z východního Německa.
Ve většině případů se ani neví,
kde tito lidé po své smrti skončili. Každá stéla tak symbolizuje
jeden zmařený život, ale také nahrazuje to, že těmto lidem bylo odepřeno uložení jejich ostatků v rodinných hrobech. Usmrcení totiž měli zmizet ze světa. Tehdejší rozkaz ministra vnitra zněl tak, že prchající usmrcení budou pochováni v katastru obce, kde nastala smrt, hrob nebude označen a nebude převyšovat úroveň země.
Objevte Bránu ke svobodě v Mikulově, první skutečný památník obětem železné opony v Evropě a pochopte dramatické osudy lidí během totality.
Brána ke svobodě je památník v Mikulově, který připomíná oběti železné opony, kteří zemřeli na hranicích s Rakouskem během pokusů o útěk z totalitního Československa.
Pamětní místo tvoří 53 kovových stél.
Stély mají výšku 8 metrů.
Na každé stéle je zapsáno jméno člověka, který zemřel při pokusu překonat železnou oponu.
Mezi obětemi byli Češi, Poláci, Rakušané a lidé z východního Německa.
Každá stéla symbolizuje jeden zmařený život a nahrazuje tak to, že mnohým obětem bylo odepřeno dostat pohřeb v rodinných hrobech.
Těla byla pochována v katastru obce, kde osoba zemřela, přičemž hrob nebyl označen a nevyčníval nad úroveň země.
Památník se nachází asi kilometr od bývalé celnice na cestě u Mikulova.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.