Tak jako v jiných oblastech Čech, i v
Poličce a okolí se na
Štědrý den jedlo „devatero pokrmů“. Co mezi ně patřilo, se dozvídáme z časopisu Jitřenka (1894). Mělo v nich být, co dal les, pole i sad. A tak se pekla například „
nadivajna“ s houbami,
vařil se hrách, čočka, kroupy, zelí, řepa, „muzika“ atd. atd. Štědrodenní večeře měla rodinu nejen nasytit, ale každý pokrm také něco symbolizoval. Část večeře nakonec
dostal dobytek, drůbež a stromy i duchové zemřelých.
Na výstavě ve
třídě B. Martinů uvidíte prostřené stoly a porovnáte, co se na nich (a pod nimi) objevovalo
v době vlády Karla IV., co v
19. století a co
dnes. Poznáte
dobové mlsy – křížaly, které děti dostávaly často v podobě panáčků z mikulášských trhů. Seznámíte se se zvykoslovnými předměty
„svět“ nebo
„třesolka“, které se stavěly z jablek, sušených švestek, krušpánku, nabobtnalého hrachu, pečiva apod.