
Návštěvnický okruh, který je v provozu od roku 2023, začíná v
Památníku dr. Edvarda Beneše a
volně navazuje procházkou přilehlým parkem do
vily Benešových. S využitím audioprůvodce, který si je možnozapůjčiti, si můžete na jednotlivých stanovištích v areálu horní zahrady a také přímo ve
vile poslechnout zajímavé informace o
prezidentském páru,
historii vily a okolí, o vystavených exponátech a další zajímavosti. Návštěvu
Benešovy vily si již nemusíte v předstihu rezervovat, stačí si jednoduše zakoupit vstupenku v pokladně
Památníku.
Vilu v Sezimově Ústí si
Edvard Beneš (1884–1948), politik a spolupracovník T. G. Masaryka, nechal postavit v letech 1930–1931 na soutoku řeky
Lužnice s Kozským potokem. Místu se říkalo
Kazatelna, protože z pahorku podle lidové pověsti promlouval k věřícím Jan Hus. Dům postavený podle projektu architekta Petra Kropáčka měl připomínat
venkovská stavení na jihu Francie. Když byl Edvard Beneš v prosinci
1935 zvolen prezidentem Československé republiky, změnila se vila v prezidentské sídlo, což přispělo k rozkvětu celého Sezimova Ústí. Po válce se sem manželé Benešovi vrátili a zůstali zde i
po abdikaci v únoru 1948. Edvard Beneš si
milovanou zahradu zvolil za
místo svého posledního odpočinku, rakev s jeho ostatky byla do hrobu uložena v září 1948. Hana Benešová pak užívala vilu až do své smrti v roce 1974, během jejího života byla prezidentova hrobka přístupná veřejnosti.
Nesplněné přání paní Hany

Ačkoli před smrtí roku 1974 Hana Benešová odkázala vilu s pozemky i inventářem
Husitskému muzeu v
Táboře se žádostí, aby zde byl zřízen památník a
hrobka manželů Benešových byla přístupná veřejnosti, ani jedna z podmínek se nenaplnila.
Vilu využívali k rekreaci členové vlády a několikrát do roka bylo možné navštívit pouze pracovnu a ložnici. Brána do zahrady se pro
veřejnost opět otevřela až v březnu
1990. V květnu 2005 se odkaz manželů Benešových konečně dočkal svého naplnění a v parku u vily byl otevřen
památník, věnovaný odkazu Edvarda Beneše a zároveň
rodinnému životu v Sezimově Ústí. Samotná
vila byla pro veřejnost znovu otevřena v květnu
2009.
Na návštěvě u prezidenta

Prohlédnete si
společenské místnosti v přízemí domu, kterým byla vrácena původní podoba z 30. let, v křídle situovaném k
Lužnici pak objevíte jídelnu,
pracovnu a ložnici. Interiéry jsou vybavené starožitnostmi a dobovým nábytkem, který tu mívali manželé Benešovi. Komentovaná prohlídka vás provede také
zahradou a parkem s Čapkovou studánkou, rozlehlým alpinem, s několika altány a pergolou. Návštěva ve
vile končí zastavením u hrobky manželů Benešových, v dolní části zahrady samozřejmě můžete navštívit také
Památník Edvarda Beneše.
Vila a
památník jsou otevřeny vždy v letní sezóně od května do září, vždy
od úterý do neděle od 9:00 do 16:00 hod. Expozice v Památníku s originálním filmovým programem je věnována státnickému dílu a demokratickému odkazu druhého československého prezidenta a zároveň
rodinnému životu manželů Edvarda a Hany Benešových ve vile v Sezimově Ústí. Velkoplošná projekce nabízí devět dokumentárních filmů, které mohou návštěvníci zhlédnout dle vlastního výběru.
Památník dr. Edvarda Beneše v
Sezimově Ústí byl vybudován
Husitským muzeem v
Táboře v rámci plnění
usnesení vlády ČR k rehabilitaci památníků bojů za svobodu,
nezávislost a demokracii a otevřen v roce 2005. V roce 2018 byla jeho expozice kompletně reinstalována. Filmy zpracovávají životopis a etapy politického a společenského působení dr. Edvarda Beneše, je zde díl věnovaný životu v
sezimoústecké vile a také dokument o historickém
Sezimově Ústí a zdejších archeologických výzkumech.
Objevte Benešovu vilu a Památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí, místech spojených s historií a rodinným životem československého prezidenta.
Benešova vila je otevřena v letní sezóně od května do září, vždy od úterý do neděle od 9:00 do 16:00.
Není nutná předchozí rezervace, stačí si zakoupit vstupenku na pokladně Památníku.
Expozice vily se zaměřuje na prezidentský a rodinný život Edvarda a Hany Benešových.
Návštěvníci mohou prohlédnout společenské místnosti, starožitný nábytek, jídelnu, pracovnu, ložnici a zahrady s Čapkovou studánkou.
Vilu navrhl architekt Petr Kropáček.
Po zvolení do prezidentského úřadu se vila stala prezidentským sídlem a přispěla k rozvoji Sezimova Ústí.
Po smrti Hany Benešové v roce 1974, kdy vila a pozemky byly odkázány Husitskému muzeu, se stala místem rekreace pro vládní členy, až do znovuotevření pro veřejnost v květnu 2009.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.