Chrudimský rodák
Josef Ressel, který prožil život hlavně v Lublani a Terstu jako císařský lesník svým lodním šroubem zrychlil lodní dopravu – na rozdíl od předchůdců však Ressel
stanovil správný tvar šroubu a jeho ideální umístění, tedy vodorovně pod kýl lodi a před kormidlo. Tím se zapsal do dějin techniky.
Poprvé svůj lodní šroub vyzkoušel
na lodi Civetta v Terstu v roce 1827. Zkonstruoval ložisko bez tření a mazání, předchůdce kuličkových ložisek, k dokonalosti dovedl pneumatickou
potrubní poštu a vynalezl také
šroubový lis pro výrobu vína a oleje, válcový mlýn, pluh s redukovaným třením, přenosný optický polní telegraf nebo buzolu. Ressel
neměl příliš obchodního ducha, příliš se nestaral ani o patenty. V případě lodního šroubu doplatil i na svou důvěřivost, kdy si řada "vynálezců" jeho objev přisvojila a musel o něj bojovat.
K lodnímu šroubu ho inspirovala pomalá plachetnice
Josef Ressel se narodil 29. června 1793 v
Chrudimi, jeho otec byl původem Němec, matka Češka. V rodném městě žil jen 15 let, po odchodu na
gymnázium do Lince se už zpátky nevrátil. Studia na
vídeňské akademii ale nemohl kvůli financím dokončit. Josef byl nadaný malíř a pro zábavu vytvořil miniaturu bitvy u Lipska. Ta se pak dostala až k samotnému
císaři Františkovi I. (který byl na oné miniatuře zvěčněn také) a ten Resselův talent náležitě odměnil – daroval chudému studentovi stipendium a tím i možnost konečně
dostudovat, tentokrát ovšem
na lesnické akademii v Mariabrunnu. Většinu života pak Josef prožil na jihu rakouské monarchie. Hlavním Resselovým lesnickým dílem bylo
zalesňování Istrie. Zabýval se i pěstováním kvalitních stromů pro
dřevo na stavbu lodí. Tehdy od námořníků slýchával vyprávění o tom, jak se plachetnice někdy dostane do míst, kde nefouká vítr a zůstane tak zcela ochromena. To Resselovi nedalo spát a
začal přemýšlet o tom, jak lodě zdokonalit.
Mezi Terstem a Benátkami jezdila jakási
lodice se dvěma obrovskými koly po stranách, poháněná parním strojem. Na vlnách vypadala těžkopádně a plula velmi pomalu. Od té doby Ressel přemýšlel, jak zefektivnit a
využít tzv. Archimédův šroub, jehož nákres zhotovil již v 16. století Leonardo Da Vinci. Nakonec se mu to povedlo, ale štěstěna mu nebyla příliš nakloněna a jeho nápad mu nejrůznější podvodníci ukradli. Smutným faktem zůstává, že ještě za jeho života se začaly na moři objevovat lodě poháněné
Resslovými lodními šrouby okopírované konkurencí.
Jeho
početná rodina – tři děti z porvního manželství a sedm dětí z druhého, žila ve skromných poměrech. Jako mnozí velcí myslitelé, tak také Josef Ressel
došel uznání za svůj epochální objev
až po smrti.