Věž působí jako
astronomický gnómon, což je kůl, který vrhá stín –
princip slunečních hodin.
Krašovský vysílač má otevřenou konstrukci, takže kvalita stínu není dostatečná, ale i tak se podařilo na loukách nainstalovat
pět obřích římských číslic, kam stín dopadá. Slunce není při pohledu ze stanoviště pozorovatele dostatečně zastíněno, je snížen kontrast paprsků, hodiny
fungují správně kolem a při jarní a podzimní rovnodennosti. Gnómonu se také dá použít při výpočtu zeměpisné šířky. Bezvěrovské hodiny jdou správně v době blízké jarní a podzimní rovnodennosti,
mezi 10. a 14. hodinou. Nejlepší pozorovací podmínky jsou v blízkosti vysílače.
Zároveň se podařilo v těsné blízkosti vysílače vybudovat i malé
odpočívadlo s parkovací plochou, lavičkami a informačními tabulemi. Na těchto tabulích se dozvíte i něco málo z historie vysílače, která je velmi zajímavá a spojená především se dnem
25. srpna 1968, kdy vysílač vážně poškodily
výbušniny a střelné zbraně sovětské okupační armády. Silný mráz pak v roce 1979 zapříčinil velkou havárii, kdy došlo k přetržení kotvících lan a stožár musel být odstřelen.
Obec Bezvěrov na severním Plzeňsku leží asi 40 km od
Plzně v sedle
mezi kopci Bofort a Zámecký vrch v Tepelské vrchovině. Bezvěrov je jednou z deseti obcí z Plzeňského a Karlovarského kraje, která je od roku 2014 součástí
Manětínské oblasti tmavé oblohy.