Napoleon František Josef Karel Bonaparte známý též jako
Orlík byl po svém otci císaři Napoleonovi I. Bonaparte
oficiálním dědicem francouzského trůnu. Narodil se v roce 1811, takže po definitivním pádu tatínkova císařství mu byly pouhé čtyři roky. S matkou
Marií Louisou se pak vrátil do
Vídně, kde vcelku spokojeně žil na dvoře svého dědečka, rakouského
císaře Františka I. Právě kvůli Orlíkovi císař povýšil
zákupské panství na vévodství a vnukovi udělil honodně znějící titul vévoda zákupský.
Panství bez pána
Jenže Orlík se ve skutečnosti na svá severočeská panství ani na
zámek Zákupy nikdy nepodíval, natož aby se ujal jejich správy. Žil ve Vídni, kde také v červenci 1832, v pouhých jednadvaceti letech, předčasně zemřel na tuberkulózu. Do Francie se vrátil po více než sto letech, když roku 1940 nechal Adolf Hitler přemístit sarkofág s jeho tělem do pařížské Invalidovny a pohřbít vedle jeho otce Napoleona I.
Zákupy sice Orlíkovou smrtí přišly o vévodu i titul vévodství, ale dál zůstaly v majetku nejbližších habsburských příbuzných. Matku Marii Louisu, bývalou francouzskou císařovnu, po její smrti v roce 1847 vystřídal Orlíkův strýc, rakouský císař a poslední český korunovaný král Ferdinand I. Dobrotivý.
Letní sídlo bývalého císaře
Ani tehdy si ale Zákupy titul císařského sídla neužívaly dlouho; už o rok později se Ferdinand I. v Olomouci vzdal vlády ve prospěch svého synovce Františka Josefa. Po abdikaci si k trvalému pobytu zvolil Pražský hrad s tím, že zámky v Zákupech a
Ploskovicích mu budou sloužit jako letní sídla.
Pro oba zámky to byla dobrá zpráva; jejich stav nebyl zrovna reprezentativní, a tak došlo ke spěšné a rozsáhlé renovaci. V Zákupech dal dvorní dekoratér Josef Veselý ve spolupráci s malířem Josefem Navrátilem přemalovat poničené barokní fresky na stropech, zdi pokryly nové tapety, v místnostech se objevila nová kachlová kamna, bohatě řasené závěsy a luxusní nábytek. Interiéry ve stylu tehdy módního druhého rokoka se ostatně na
zámku Zákupy dochovaly dodnes v prakticky nezměněné podobě. Přijeďte se podívat, jak vypadalo ukázkové letní císařské sídlo v polovině 19. století!
Na výsluní slávy císařského dvora
Poslední ozvěnou někdejšího císařského lesku se stala svatba rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou v roce 1900. Nebyla to svatba jak má být – vídeňský dvůr se nedostavil a do Zákup tehdy přijela jen Ferdinandova nevlastní matka a její dcery. Žofie Chotková sice patřila k nejvyšší české aristokracii, ale podle mínění císaře Františka Josefa I. nebyla pro následníka trůnu dost nóbl – ale to už je jiný příběh. Zámku svatba pověst rozhodně nezkazila, i když jej od té doby už prakticky nikdy nepoužíval. V roce 1918 po zániku monarchie přešel společně s ostatními císařskými statky do vlastnictví československého státu a dosud je státním majetkem.