ÚvodVýletyNa kole po ČeskuNejhezčí místa národního parku Podyjí na kole

Nejhezčí místa národního parku Podyjí na kole

Nebýt Vranovské přehrady, Podyjí by zřejmě nebylo nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž nejkrásnější část středního toku řeky Dyje mezi Podhradím a Znojmem, kde západní část už před mnoha desetiletími zaplavila přehrada.
Národní park Podyjí tak společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal chrání alespoň východní část hlubokého romantického údolí s nesčetnými meandry, řadou nádherných luk a skal. Výhledy na meandrující Dyji navíc patří k nejhezčím v Česku a právě vyhlídky jsou skutečným pokladem národního parku; téměř ke každé se vztahuje nějaký zajímavý příběh nebo pověst a jsou oblíbenými cíli rodinných výletů. Objevíte tu ale i pár zajímavých drobných památníků a staveb, vyhlídkové altány a malebná přírodní zákoutí. Takže kam byste se v Podyjí mohli podívat?
 

Králův stolec, Sealsfieldův kámen a Hardeggská vyhlídka

PodyjíNejblíže ke Znojmu, přímo nad hladinou Znojemské přehrady, leží vyhlídka Králův stolec. Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Ze Znojma sem vede zelená turistická značka, která vás dovede až do Mašovic, pro cestu na kole doporučujeme cyklotrasu Euro Velo 13 (značeno jako EV 13). Z opačného břehu nabízí romantický pohled do údolí vyhlídka Sealsfieldův kámen. Bývalo to prý oblíbené místo spisovatele Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield.

Trasa pak pokračuje do Podmolí a Lukova. U Návštěvnického střediska národního parku Podyjí v Čížově uvidíte část železné opony, a to její autentickou podobu z konce 80. let. Jsou tu ploty z ostnatého drátu, pás rozorané země, přes který nikdo neprošel, aniž by po sobě nezanechal stopy, strážní věž nebo ježkové a jehlanové zátarasy. Trasa nás dále zavede
 

Zámek Vranov a krátká cesta za hranice

Vranov nad DyjíNa území národního parku Podyjí leží také zámek Vranov nad Dyjí, tyčící se na vysoké skále nad stejnojmenným městečkem. Kromě prohlídky historických interiérů si dopřejte také jedinečný výhled do okolí a zkuste se projít i postupně obnovovanými zahradami a lesoparkem s několika vyhlídkami a romantickými stavbami.

Zatímco až do Vranova jsme jeli po české straně hranice, nyní nás cyklostezka Trasa šestiměst s mezinárodním označení E8 zavede do Rakouska. Prvním městečkem bude Felling, poté malebný Hardegg, který je prý nejmenším městem našich jižních sousedů. V Hardeggu se protáhneme kolem bývalé celnice (kde je dnes muzeum) zase zpět na naše území. Využijeme stezku EV 13, která nás dovede k odbočce na Hardeggskou vyhlídku, která nabízí skvělý pohled do údolí Dyje. Tu by bylo škoda minout – dopoučujeme se k ní vydat pěšky. Z Čížova nás trasa zavede opět do Lukova a Podmolí, kde ale uhneme k rozcestí Nivky, směrem na Šobes. Právě tudy vedla kdysi železná opona. Ta protínala kolmo protínala prudký svah nad Dyjí – vojáci Pohraniční stráže tudy chodívali po železných schodech; ty byly v roce 1996 odstraněny. Podobně jako po devíti mlýnech po nich v údolí Dyje zbylo jen jméno. Až tudy budete projíždět, zastavte se na křižovatce Železné schody – je tu odbočka k vyhlídce, kde v minulosti stávaly ony "bájné" schody.
 

Hnanice, vyhlídka Devět mlýnů a vinice Šobes

Vinice ŠobesTrasa pěkně značená jako Znojemská, GW Praha-Vídeň nebo Národním parkem (č. 48 a 5000) vede pohodlně až k slavné vinici. Pod ní překračuje řeku a GW do Vídně se oddělí od trasy č. 5000, kterou se nyní necháme vést. Popřípadě můžeme zajet do obce Hranice a přes havranická vřesoviště se poté vrátit směrem na Popice. Severně od Hnanic kdysi stávala pohraniční rota Devět mlýnů, dnes tu objevíte vinařský areál Vinice Hnanice. Tady stojí za to odbočit na zelenou značku, která vás přivede na okraj vinice U kapličky na vyhlídku Devět mlýnů, odkud se otvírá pohled na meandry řeky Dyje a vinici Šobes.

V Popicích si zase můžete udělat výhledovou zajížďku k vyhlídce Sealsfieldův kámen. Spisovatel, který se zde roku 1793 narodil, se občanským jménem jmenoval Karel Anton Postl. Později se proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield. V jeho rodné obci můžete navštívit malé muzeum. Zpět do Znojma je to odtud, co by kamenem dohodil... Stačí pokračovat na Konice, Kraví horu a cyklotrasa vás přivede k mostu přes Dyji u Karolininých sadů.