Tajná chodba pod hradem, ohnivý kočár s bezhlavým kočím a hlavně klikaté cestičky kolem
Brněnské přehrady se spoustou odpočívadel a vyhlídek: to jsou hlavní lákadla pro zábavný výlet s dětmi na
hrad Veveří. V hlavní sezoně se až pod hrad dá přijet
vyhlídkovou lodí: brázdí hladinu přehrady každý rok od dubna do října, a také hrad vás v té době přivítá s bránou dokořán. V zimě si zase užijete hezké výhledy na přehradu, most pod hradem i samotný hrad, a můžete se těšit i na zahřívací zastávku na
Staré prádelně, tedy restauraci přímo pod hradem.
Přes hráz k pyramidě a smutnému lvovi
K
Brněnské přehradě vás z centra
Brna doveze tramvaj. Vystoupíte v
městské části Bystrc na zastávce Přístaviště a vydáte se směrem k přehradě, k
přístavišti, odkud v sezoně odplouvají
vyhlídkové lodě. Poznáte ho také podle obří, jedenáct metrů vysoké kotvy, která je symbolem naděje a námořníků.
Po silnici pak pokračujte k
hrázi přehrady. To je poslední nepříjemný úsek, kde okolo sviští auta, za hrází už začínají asfaltové chodníky a stezky pro pěší. A kdybyste náhodou nevěděli, kudy kam, celou cestu vás bezpečně povede červená turistická značka.
Na hrázi čekají další zajímavosti. Zvláštní
pyramida je postavená z betonových kostek, které se používaly při zkušebních testech pevnosti betonu použitého při stavbě přehrady. Před ní stojí
pomníček, který připomíná statečný čin hrázného Františka Šikuly z roku 1945. Na konci druhé světové války příslušníci SS do hráze umístili protitankové miny, aby ji vyhodili do vzduchu. Hrázný ale stihl včas doručit zprávu na příslušná místa a hráz i lidské životy byly zachráněny.
Za hrází cesta stoupá do kopce až ke křižovatce, kde stojí památník padlých z první světové války. Dřív stával ve vesnici
Kníničky, kterou v roce 1940 zaplavila voda přehrady. Lev na pomníku se prý smutně dívá do míst, kde bývala „jeho“ vesnice.
Veverky z Veveří
U lvího pomníku cesta definitivně opustí silnici a vede po břehu
přehrady. Nejhezčí úsek vás čeká skoro na konci: asi dva kilometry před hradem Veveří úzkou kamenitou stezku vystřídá
stezka Zouvalka aneb dřevěný chodník s vyhlídkami a schody. Nakonec přes rozcestí Nad Zouvalkou a Junáckou louku dojdete k mostu, přejdete na druhý břeh a po silničce, zpevněných cestách a dřevěné lávce vedoucí přes meandry potoka Veverka zamíříte kolem
zastávky lodí k hradu.
Veverky, které slyšíte dovádět ve jménu
hradu Veveří, tu nejsou náhodou: říká se, že když se kdysi v polovině 11. století brněnský kníže Konrád vypravil na lov, zabloudil a musel přenocovat v lese. Ráno jej probudil štěkot psů, kteří po lese proháněli hejna veverek. Konrád našel svoji družinu a na místě nechal postavit lovecký hrádek jménem Veveří.
Obrázek hradu plného veverek jsme svěřili tvůrci obrázků Bing.com a pro obveselení vám nabízíme výsledek. Podívejte se, jak náš výlet "vidí" tvůrce obrázků.
O hradu Veveří a zlém správci
Když přijdete na
hrad Veveří, zjistíte, že skutečně má devět věží. Nejznámější a pro hrad nejtypičtější je břitová věž starého paláce; dobře ji uvidíte i zvenčí. Hrad je jako každá správná
památka opředený řadou legend a pověstí. Nejznámějším strašidlem je ohnivý kočár s bezhlavým kočím, provázený psem s ohnivým jazykem, který projíždí každou půlnoc údolím kolem hradu a zamíří směrem k
Veverské Bítýšce. Na kopci odbočí, projede alejí kolem
kaple Matky Boží až k západní bráně hradu, a tam zmizí v temném průjezdu. V kočáru prý jezdí v plamenech soužený duch správce hrabat ze Sinzendorfu, který trápil poddané robotami, přísností a surovostí. Lidé si na něj stěžovali, ale panstvu to bylo jedno. Zlo skončilo teprve po jeho smrti, a netrvalo dlouho a začalo se říkat, že ho odnesl čert.
Správce totiž pochovali na hřbitově u kaple. Farář z Bítýšky mu popřál věčný klid, ale už druhý den ráno našli hrob otevřený a správce vyhozeného za hřbitovní zdí. Znovu ho pochovali, ale celá věc se opakovala. To už se začalo říkat, že posvěcená země nechce přijmout tak hříšného člověka. Vrchnosti nakonec došla trpělivost a nechali správce jen tak v rakvi položit na vrcholu skály v lesích proti hradu, ať si ho čert vezme tam a nedělá neplechu na hřbitově. Ani tam ale správce nedošel klidu a za zlé skutky prý musí dodnes pykat v ohnivém kočáře.
Poklad v podzemí
Hrad Veveří si můžete prohlédnout zvenčí anebo ho obejít kolem hradeb. Od západní brány, v níž podle pověsti mizí ohnivý kočár, se opravdu táhne dlouhá lipová alej. Téměř na jejím konci stojí bílý gotický
kostelík Nanebevzetí Panny Marie. Říká se mu kaple Matky Boží a je podobně starý jako hrad. Zatímco ale na místě dnešního Veveří tehdy zřejmě stával jen malý lovecký hrádek moravských markrabat, kaple se během více než osmi staletí nijak zvlášť nezměnila.
Hrad i kapli dobře znají milovníci záhad i hledači pokladů, protože prý někde v podzemí je už stovky let ukrytý poklad. Pověsti nejčastěji tvrdí, že jde o dvanáct zlatých nebo stříbrných soch apoštolů, ukradených z
kláštera cisterciaček v Předklášetří. Hledal je tu kdekdo, od nacistické okultní společnosti Thule přes sovětskou armádu těsně po válce až po československé bezpečnostní složky. Když před pár lety v kapli a jejím okolí proběhl geotechnický průzkum, kterým měl povídačkám o pokladech a tajemném podzemí učinit přítrž, dopadlo to přesně naopak: od kaple šikmo k hradu se skutečně táhnou zatím nezmapované podzemní prostory. Podzemí pod kaplí zatím na detailní průzkum teprve čeká, a společně s ním možná na objevení čeká i poklad.
Cesta k trůnu panství Veveří
Výlet může skončit příjemným zastavením v
restauraci Stará prádelna, a pak návratem autobusem zpět do
Brna; zastávky najdete u kaple i pod hradem. Koho ale ještě nebolí nohy, ten může pokračovat až k
trůnu panství hradu Veveří. Třímetrový obří trůn z dubového dřeva s devíti symbolickými věžičkami na opěradle objevíte nad
vesnicí Hvozdec, na návrší U dubu. Od trůnu se otvírá hezký výhled do krajiny a uvidíte i devět věží
hradu Veveří. Od
kaple Matky Boží vede do Hvozdce zelená značka, poslední úsek cesty je neznačený.
Hrad Veveří slaví narozeniny poslední den v roce
V zimě se sice nesvezete lodí, ale zase si můžete připomenout jedno zajímavé výročí. Poslední prosincový den je výjimečný nejen tím, že je to
poslední den starého roku, ale hlavně tím, že hrad Veveří slaví „narozeniny“, a to výročí od první písemné zmínky. V listinách z 31. prosince 1213, které český král
Přemysl Otakar I. (1155/1167 – 1230) a jeho mladší bratr moravský markrabě
Vladislav Jindřich (1160/1165 – 1222) sepsali v
Prostějově, je jako svědek Stephanus de Wewerin, tedy
Štěpán z Veveří (1208 – 1228/1235). Právě tyto listiny jsou první písemné zmínky o
hradě Veveří a řadí ho tak k nejstarším hradům na našem území.