Baronovy podnikatelské plány byly opravdu velkolepé. Podle Strousbergových odborníků totiž všude kolem Zbiroha měly ležet desítky miliony tun železné rudy – a tu baron potřeboval, aby splnil obří zakázku, kterou jeho rodnému Prusku nabídl rumunský kníže Carol. Mělo jít o výstavbu rumunské železniční sítě, a to od kolejnic přes vozy a lokomotivy až po hřeby do pražců. Strousberf měl všechno – a to jediné co mu chybělo, tedy vlastní železo, měl dodat právě Zbiroh.
Muž mnoha řemesel
Bethel Henry Strousberg se narodil roku 1823 v Neidenburgu ve východním Prusku, v dnešním polském městečku Nidzica, známém jako brána Mazurských jezer. Záhy osiřel a ujal se ho strýc, který žil v Londýně. Bethel vystudoval a živil se jako novinář a agent několika obchodních společností, ale dál pilně studoval, naučil se několika cizím jazykům, konvertoval ke křesťanství a oženil se.
Slibně rozjetou kariéru si poprvé pokazil sám ve čtyřiadvaceti letech, kdy se pokusil zdefraudovat svěřené peníze. I po propuštění z vězení se však dokázal udržet v oboru. V 60. letech 19. století byl coby zkušený pojišťovací agent se znalostí pruského prostředí, ekonomie a práva pověřen skupinou anglických investorů, aby vyjednal a vedl výstavbu soukromých železnic v Prusku. Strousberg přitom prokázal značné organizační schopnosti a podařilo se mu vytvořit výnosný podnik, který expandoval i do dalších evropských zemí.
Strousbergovo impérium mělo vlastní průmyslovou základnu v uhelných dolech a železárnách, na železniční dopravu navazoval další průmysl a služby. Vybudoval a vlastnil řadu železnic v celé Evropě a také významné továrny. V jeho podnicích se efektivita snoubila s inovacemi – v továrnách na lokomotivy například zavedl montážní linku ještě před Henrym Fordem, který je obecně považován za jejího objevitele.
Konec krále železnic
Strousberg, přezdívaný král železnic, patřil k nejvýznamnějším evropským podnikatelům té doby. Zároveň však přeceňoval své síly při rozsáhlých rizikových investicích, uplácel a ignoroval rostoucí problémy. Kvůli nedostatku hotových peněz se dostával se do konfliktů s bankami a ztrácel politickou podporu. Zásadní ránu mu zasadil krach na vídeňské burze v roce 1873, jeho impérium se však definitivně zhroutilo až o dva roky později. Nový návrat na scénu se mu už nepodařil a v šedesáti letech zemřel v Berlíně – sice jako relativně chudý, ale na druhé straně vážený poslanec říšského parlamentu.
Slibovaný mezinárodní hotel, lázně a divadlo sice ve Zbirohu Strousberg nikdy nepostavil, ale podařilo se mu strhnout starý zbirožský hrad a na jeho místě vybudovat přepychový novorenesanční zámek, obklopený anglickým parkem. Za jeho éry bylo v městečku šestnáct hospod, z toho tři s nevěstincem. Zřídil také několik železáren, uhelných dolů, továren, vysokých pecí, válcoven a pil. Pro své zaměstnance stavěl byty a domky, zřídil závodní starovování a dokonce i první podnikovou mateřskou školku.
Dnes barona Strousberga připomíná například Železářské a slévárenské muzeum v Komárově a také zbytky náspů rozestavěné železniční trati z Mirošova do Zbiroha a Svaté Dobrotivé. Podobně jako řada jeho snů se však tahle trať nikdy nedočkala okamžiku, kdy by po ní jezdila pravidelná linka.
Poznejte okolí Zbiroha
Pokud se ze Zbiroha vypravíte po modré značce, nahlédnete do údolí Zbirožského potoka, kde vás překvapí řada dnes již zaniklých mlýnů, nacházela se zde dokonce i papírna. Modrá značka vás zavede až ke Skryjským jezírkům. Do Zbiroha se pak můžet vrátit od rozcestí Jankovský mlýn po zelené turistické značce. Objevíte zde studánku sv. Anna nebo zříceninu hradu Řebřík. Z Líšné můžete do Zbiroha dojet autobusem či jít pěšky přes vesnici Týček po červené značce. Osvěžit se po dlouhém výletu můžete v zámecké restauraci U Rudolfovy kratochvíle.