Příběh Vincence Priessnitze, průkopníka přírodního léčitelství

Osudy Vincenze Priessnitze (1799–1851) jsou drsným důkazem tvrzení, že všechno zlé bývá pro něco dobré. Narodil se v osadě Gräfenberku nad dnešním Jeseníkem; záhy mu zemřel bratr a už od dvanácti let se musel starat matku, sestru a slepého otce. Sám se dokázal vyléčit z těžkých úrazů, které mu vynesla práce v hospodářství: ve čtrnácti letech si při svážení dřeva přiskřípnul ruku, o dva roky později ho porazili splašení koně a přes hrudník mu přejel naložený povoz. Není jasné, co je pravda a co skutečnost, ale Vincenz si prý pokaždé vzpomněl na srnku, kterou kdysi vídával chodit k jednomu z místních pramenů. Ve vodě si omývala zraněnou nožku až do úplného vyhojení – a tak ji zkrátka napodobil. Zatímco ranhojiči ho odepsali a prorokovali mu život mrzáka, Priessnitz si aplikoval zábaly a studené obklady – a uzdravil se.
 

Ať už příběh se srnkou je či není pravda, Vincenzovi nikdo nemohl upřít přirozenou inteligenci, hloubavost a zkušenosti, které získal při pozorování okolní přírody. Ostatně tvrzení, že prý stačí jen být na čerstvém vzduchu, využívat pramenitou vodu a zhluboka dýchat, se stalo základem budoucí úspěšné léčby. Do jeho rukou začali lidé z okolí svěřovat zraněná zvířata a nakonec si sebe – a metody podivína, který změnil pohled na lidské zdraví, kupodivu účinkovaly i na ty, kteří nevěřili. Pověsti o schopnostech mladého Priessnitze a "zázračných" uzdraveních se rychle šířily.
 

Když mu bylo třiadvacet, nechal přestavět svůj rodný dům ve zděnou budovu s patrem, v přízemí umístil necky, a tak založil první vodoléčebný ústav na světě. Samozřejmě nezůstalo u necek, během následujících let se Gräfenberk stal proslulým lázeňským střediskem, kam se jezdila léčit smetánka tehdejší monarchie. Mnozí nad ním krčili nos; Priessnitz neměl lékařské vzdělání, vlastně ani do školy příliš nechodil, ale jeho metody dokázaly úspěšně vyléčit tisíce pacientů.
 

Do Priessnitzových lázní s několika desítkami pramenů v okolí jezdí lidé dodnes. Není divu, zdejší mikroklima je opravdu jedinečné a podle pravidelných měření mají lázně nejčistší ovzduší v celé České republice. Na svazích Studničního vrchu, hned nad lázněmi, bublají potoky, šumí malé vodopády a ledová voda stéká do bazénků, kanálů a nádrží – tam najdete originální balneopark, kde si podle pokynů na informačních panelech můžete některé Priessnitzovy jednoduché, staré, ale účinné metody ověřit na vlastní kůži.