Zpráva o smrti
Jana Kaplického v lednu 2009 byla překvapivá a hořkosladce vnímaná: zemřel uprostřed práce i životních snů jen pár hodin poté, co jeho druhá žena
Eliška porodila dceru Johannu.
Český architekt, který dobyl svět
Vizionář architektury a designér Jan Kaplický se
narodil v roce 1937, vyrůstal v umělecké rodině v Praze na Ořechovce. V letech 1956 až 1962 studoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové u Pavla Smetany, poté působil jako
architekt na volné noze. V roce 1968
emigroval do Velké Británie a pozdji získal britské občanství. Působil v architektonické kanceláři Denys Lasdun & Partners a poté v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na
projektu pařížského Centre Georges Pompidou. Přibližně deset let po svém příchodu do Londýna založil společně s Davidem Nixonem architektonické
studio Future Systems, které vedl společně se svou
první manželkou Amandou Levete až do své smrti.
Kaplický se proslavil
hi-tech stavbami a experimenty v organickém stylu, inspirovaném křivkami přírodních tvarů.
Stavby slavné a nepostavené

Vedle mnohokrát oceněných staveb, zmíněných v úvodu, řada Kaplického návrhů nebyla nikdy realizována – patří k nim například
Národní knihovna v Paříži, projekt stopatrového londýnského mrakodrapu
Green Bird a nakonec i
Národní knihovna na Letné v
Praze.
Nestojí ani další české projekty – budova ve tvaru rejnoka s černým lesklým povrchem aneb
Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v
Českých Budějovicích či luxusní obytný komplex
Klub Volavka v
Golf Resortu Konopiště. Jedinou Kaplického stavbou v Česku tak zůstává rodinný dům v Praze-Braníku z šedesátých let.
Válka o knihovnu skončila na brněnské zastávce

Návrh na novou budovu
Národní knihovny na Letenské pláni v Praze rozpoutal masivní veřejnou diskuzi. Mezinárodní komise vedená světově proslulou architektkou
Zahou Hadid vybírala vítěze z téměř čtyř stovek projektů od architektů z celého světa. Kaplického návrh se probojoval mezi osm finalistů a jednomyslně byl vybrán jako vítězný. Jenže stavba
organického tvaru zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami, přezdívaná
chobotnice nebo blob, leckomu vadila: Pražanům, primátorovi i tehdejší vládě. Stavba byla nakonec zrušena s tím, že Národní knihovna si i nadále vystačí s
Klementinem – a
Praha tak ztratila šanci vydat se na cestu individuální moderní architektury světového měřítka.
Kaplického budova připomínající chobotnici nakonec vznikla jinde a v menším měřítku: na
Okružní ulici na sídlišti Brno-Lesná, kde v rámci projektu Refresh Your World
nahradila starou autobusovou zastávku.
Jan Kaplický a Eva Jiřičná
Nejúspěšnější česká architektka Eva Jiřičná žila s Janem Kaplickým deset let. Spolu s ním spolupracovala na návrhu obchodního domu Harrods v Londýně. Mezi její nejznámější projekty v České republice patří
konstrukce Oranžerie na Pražském hradě. Za svou práci získala Řád britského impéria.