Proč v Brně bijí poledne už v jedenáct?
Dominantou
Brna jsou dva kopce: ten, na němž stojí hrad Špilberk, a vrch Petrov s novogotickým
chrámem sv. Petra a Pavla, který můžete znát
z rytiny na desetikoruně. Tohle místo byste si neměli nechat ujít nejen proto, že zdejší svatostánek je opravdu úchvatný. K Petrovu se váže
příběh z roku 1645, kdy Brno obléhali
Švédové v čele
s generálem Tortensonem. Vojsko počítalo, že hradby prolomí za pár dní, ale Brňané kladli nečekaný odpor a obléhání se táhlo dlouhé měsíce.
Jednoho dne se rozzuřený kapitán nechal v jakési hospodě za Brnem slyšet, že jestli dalšího dne město nedobydou dopoledne, raději odtáhnou. Ostatně už i on sám měl dlouhé výpravy po krk a toužil se vydat dál. Jeho slovům porozuměl hospodský, v noci se tajnými chodbami proplížil do města a všechno pověděl Souchesovi, veliteli brněnské obrany. Souches byl bystrý muž, a tak si hned povolal zvoníka a dal mu tajné instrukce. Když bylo dalšího dne obléhání v plném proudu a Švédové už proráželi hradby, ozvalo se z Petrova vyzvánění. Poledne. Švédové jako mávnutím proutku nechali město na pokoji a do večera odtáhli. Velitel Souches pak spolubojovníkům rád přiznal geniální plán, a to, že dal "poledne" odbíjet už v jedenáct. Na památku záchrany města se v Brně poledne odbíjí o hodinu dřív dodnes.
Proč mají na brněnské radnici draka a kolo?
Nejznámější brněnské příběhy jsou spjaty se
Starou radnicí. Právě tady visí v průchodu
slavný brněnský drak, kterého podle jedněch dostali darem
brněnští radní od tureckého sultána, zatímco podle druhých byl dovezen z křižáckých tažení. Tvrdí se také, že drak kdysi bydlel v jeskyni
u řeky Svratky a sužoval Brňany až do chvíle, kdy se objevil jakýsi cizinec, co nestvůře nastražil volí kůži napěchovanou
nehašeným vápnem.
Drak "pochoutku" spolykal, zapil vodou a… praskl. Vedle draka je dnes na radnici vystaveno také
historické kolo, jež prý za jediný den vyrobil a až z daleké
Lednice dokoulel kolářský mistr Birk. Vyhrál tak sice sázku, ale lidé uvěřili, že mu v práci pomáhal sám ďábel, a tak se mu začali vyhýbat. Nešťastník
zemřel chudý a úplně sám.
Proč na Petrov vystrkuje zadek kamenný mužíček?
Kromě chrámu sv. Petra a Pavla nezapoměňte navštívit ani
druhý nejvýznamnější svatostánek ve městě:
kostel sv. Jakuba. Speciální pozornost si zaslouží gotický oblouk, na jehož vrcholu je usazená plastika nahatého mužíčka,
špulícího holý zadek přímo k Petrovu. Jak se tam vzal? Povídá se, že když v Brně stavěli oba kostely, vrchnost se přela, jaký bude krásnější. Na kostele sv. Jakuba pracoval
slavný mistr stavitel, což mocnější páni z Petrova nemohli ani vidět.
Postarali se tedy o to, aby musel město opustit ještě před dokončením stavby, ale kývli mu na poslední přání: "Prosím, smím dokončit aspoň to jedno okno, na kterém zrovna pracuji?" Po odkrytí lomenného oblouku se ukázalo, že stavitel nebyl jen schopný kamenník, ale i filuta se smyslem pro humor. Jako pomstu vysochal do kamene neslušného mužíčka zesměšňujícího chrám na Petrově, který tam své pozadí vystavuje na odiv doposud.
Proč se v Brně lidé propadali?
Na závěr turistický tip aneb novinka, kterou byste si při návštěvě Brna neměli nechat ujít!
Moravská metropole je proslulá tím, že se zde občas někdo propadne... Ne, není to hloupý vtip. Především v okolí Zelného trhu jsou známy případy, kdy někdo skončil pod zemskou úrovní a už ho nikdy nenašli. Vinnen je
rozsáhlý systém dosud řádně neprozkoumaných
podzemních chodeb, který se jako hejno hadů svíjí pod historickým centrem.