Zámek Fryštát v Karviné

Zámek se dochoval jako jediný ze tří honosných zámků, které se na území města nacházely ještě ve 20. století. Prohlídka zámku nabízí pohled na styl bydlení posledních majitelů, rodiny Larisch-Mönnichů. Interiéry s atmosférou 19. století vás provedou dva okruhy.

V průběhu prohlídky stylově zařízených místností jak hlavní budovy zámku, tak budovy Lottyhaus, je návštěvník zasvěcen do života šlechty na přelomu 19. a 20. století. Na zámku se nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven a je zde znamenitý soubor ručně vázaných koberců francouzské výroby 18. století. Jedna z reprezentačních místností slouží ke konání svatebních obřadů, a to vždy první sobotu v měsíci, a příležitostných koncertů komorního charakteru.

Zámek je z jedné strany spojen krytou chodbou s oratoří kostela Povýšení sv. Kříže a z druhé strany je skleněnou chodbou propojen s vedlejší budovou „Lottyhaus“, se kterou tvoří jednotný architektonický celek. U hlavního vstupu jsou po obou stranách umístěny dvě raně barokní sochy Herkulů.

Z jižní strany je zámek obklopen zámeckým parkem (park Boženy Němcové) rozkládajícím se na ploše 36 ha.
 

Stálé prohlídkové trasy

První prohlídková trasa (I.) vede hlavní budovou zámku Fryštát a zahrnuje 18 zámeckých komnat. Druhá trasa (II.) vede vedlejší budovou zámku – Lottyhausem a zahrnuje 15 místností.

V průběhu I. a II. trasy se návštěvníci seznámí s vybavením šlechtických sídel včetně uměleckohistorických sbírek z období 16. až 20. století. Při prohlídce zámeckých interiérů upoutá iluzivní klasicistní výzdoba stěn a stropů, která navozuje atmosféru antického Řecka. Jednotlivé místnosti nesou název podle jejich hlavní charakteristiky či určení, jako například Hudební salon, Růžový salonek, Malá pracovna, Orientální salonek, Dámský budoár, Zámecká jídelna, Modrý salonek, Renesanční sál apod. V salonech se nachází zajímavý soubor barokních rytin s loveckými motivy. K vidění je zde vídeňský a míšeňský porcelán. Karvinský zámek se může pochlubit i znamenitým souborem ručně vázaných koberců francouzské výroby z 18. století.

Prohlídky prvních dvou okruhů (I. a II.) trvají každá přibližně 55 minut a jsou vedeny pouze s průvodcem. Začínají v půlhodinových intervalech, poslední prohlídka začíná vždy 60 minut před ukončením provozu, tj. v 16 hodin. V jedné skupině návštěvníků zámeckých komnat I. a II. trasy může být maximálně 20 osob.

Prohlídky návštěvnických okruhů zámku osobami na invalidních vozících je možné pouze v rámci I. trasy. Zámecké expozice v rámci prohlídek není možné fotit ani natáčet.

Ostatní trasy zámkem

• Speciální trasa – část budovy zámku a kostel Povýšení sv. Kříže
• Výstavní síň zámku Fryštát – Stálá výstava děl Jindřicha Wielguse
• Národní galerie Praha –  Havířská balada: Sto roků hornictví v umění. 

Z historie zámku

Historie zámk Fryštátu je spjata především s jeho zakladateli, kterými byla knížecí rodina těšínských Piastovců. Fryštát se stal pro tento dynastický rod druhou rezidencí hned za Těšínem. Po vyhoření dřevěného gotického hradu zde byl postaven renesanční zámek. Sídlili v něm především příslušníci knížecího rodu. V 15. a 16. století zde sídlili těšínští vévodové, kteří obdarovali město mnohými výsadami. Roku 1511 však vypukl rozsáhlý požár a celý zámek lehl popelem. Nově vybudované knížecí sídlo však již nedosahovalo původního honosného vzhledu. V 16. a 17. století se na zámku střídali majitelé. V roce 1749 se zbědovaný zámek dostal do rukou irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu. Za necitelné vlády tohoto rodu vypukla v roce 1766 selská vzpoura, jejímž výsledkem bylo dokonce roku 1771 vydání robotního patentu pro Slezsko.

Roku 1792 koupil Fryštát hraběcí rod Larisch-Mönnichů, v jehož držení byl až do roku 1945. Rod Larisch-Mönnichů měl významné postavení u císařského dvora a byl spřízněn s císařovnou Alžbětou zvanou „Sissi“. Hraběnka Marie Louisa, zprvu oblíbenkyně císařovny, byla však později nechvalně spojována se skandálem kolem Mayerlingské tragédie a smrti korunního prince Rudolfa, který spáchal sebevraždu se svou milenkou Marií Vetserovou.

Za držení hraběte Jindřicha začátkem 20. století hostil zámek Fryštát mnoho význačných osobností – především následníka rakouského trůnu arcivévodu Ferdinanda d´Este, německého císaře Viléma II. a bulharského cara Ferdinanda. Součástí panství a majetku Larischů byly i černouhelné doly, které byly zakládány prakticky již od nalezení zásob černého uhlí v této oblasti koncem 18. století.

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a stal se majetkem československého státu. Od té doby byl zámek užíván generálním ředitelstvím OKD, později zde byl umístěn Městský národní výbor. V 50. a 60. letech byly na zámku provedeny necitlivé a mnohdy nevkusné stavební zásahy. Od roku 1990 je zámek spolu s parkem ve vlastnictví města Karviné. Od roku 1994 do roku 1997 probíhala rekonstrukce hlavní budovy zámku, který byl již na podzim r. 1997 zpřístupněn veřejnosti.