Dny evropského dědictví ve vile Löw-Beer

Prohlídkový okruh návštěvníky seznámí se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění a chlazení. Tento systém nebyl sice při renovaci vily obnoven, ale do současnosti se zachovaly některé původní prvky (např. kaloriferová komora, regulační mřížky, světlík na půdě).

Prohlídky se konají v 10:30 a 14:30.
Z kapacitních důvodů je nutná rezervace na tel. 544 544 208 nebo e-mailu pruvodci@vila.mbrn.cz.
(Muzejní expozice je přístupná od 10 do 18 hodin za běžné vstupné.)

Komentované prohlídky technického zázemí
Prohlídkový okruh návštěvníky provede dosud nepřístupnými prostory technického zázemí vily a seznámí je se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění a chlazení. Tento systém nebyl sice při renovaci vily obnoven, ale do současnosti se zachovaly některé původní prvky, které jsou součástí nové trasy (např. kaloriferová komora, regulační mřížky, světlík na půdě).

Prohlídka začíná krátkou videoprojekcí ve schodišťové hale. Na 3D modelu vily názorně ukáže fungování jednotlivých dobových systémů, např. teplovzdušného vytápění, plynového vytápění krbem, temperaci světlíku či ventilaci místností. Poté si návštěvníci v doprovodu průvodce projdou některé místnosti a na místě uvidí relikty těchto systémů. Trasa vede po elegantním služebním schodišti až na půdu s proskleným střešním světlíkem.

Smyslem druhého prohlídkového okruhu je upozornit na dosud málo reflektovanou skutečnost, že Löw-Beerova (dříve Fuhrmannova) vila byla nejen na vysoké estetické úrovni, ale dosahovala značných kvalit také po technické stránce. Vilu totiž na počátku 20. století projektoval vídeňský architekt židovského původu Alexander Neumann (1861–1947), který prošel mj. školením v ateliéru známé architektonické dvojice Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Ti se specializovali na stavbu reprezentativních divadelních a lázeňských budov, které ovšem často vyžadovaly inovativní technická řešení.

Tuto zkušenost využil Neumann i při projektování brněnského rodinného domu pro podnikatele Morize Fuhrmanna a použil zde pozoruhodný systém teplovzdušného vytápění. Po Fuhrmannově smrti prodali v roce 1913 jeho synové vilu textilnímu magnátovi Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel inicioval přestavbu interiéru, kterou navrhl vídeňské architekt Rudolf Baumfeld. V souvislosti s těmito stavebními úpravami bylo v polovině třicátých let ve schodišťové hale zavedeno plynové vytápění krbem.

Do současnosti se dochovalo pouze torzo původního systému vytápění a větrání (chlazení), většina prvků byla přebudována v průběhu 20. a na počátku 21. století. Původní plánová dokumentace se nedochovala, průzkum systémů byl proveden v roce 2013 převážně nedestruktivními, ale částečně i destruktivními metodami (sondy). Při rekonstrukci památkově chráněné vily v letech 2013-2014 nebyly původní rozvody využity. To však nic nemění na tom, že dům byl ve své době na vysoké technické úrovni – ostatně rodičovská vila Grety Tugendhatové mohla sloužit i jako jeden z inspiračních zdrojů technického řešení pro vilu Tugendhat.