Koncert Hudebních výletů – Telemann, Brentner, Zipoli, Schmid

„Cachua Serranita“ (Na cestě z Evropy do Jižní Ameriky a zpět.)

Netradiční spojení jihoamerického baroka a českých a moravských lidových písní zarámované hudbou Telemanna a Brentnera, kteří čerpali inspiraci z lidové hudby.

Anonym: Hanaq pachap cussicuinin (procesní hymnus k P. Marii, text Juan Pérez de Bocanegra, Ritual formulario, 1631)

Kristián Gottfried Hirschmentzel (1638–1703): Moravica (Orpheus pro rusticis, 1698)

Bohemicus saltus (Orpheus pro civibus, 1698)

Šla panenka smutně (Sborník hanáckých tanců pro klavichord, ca 1700)

Anonym / Jan Antonín Losy z Losinthalu? (ca 1650–1721): Aria Hannaco

Georg Philipp Telemann (1681–1767): Hanaquoise (ze Suity D dur, TWV 55:D3)

Jan Josef Ignác Brentner (1689–1742): Concerto da camera in D minor, Brk 92

Allegro staccato – Largo – Menuet

Anonym / Domenico Zipoli? (1688–1726): Zuipaqui / Ad Mariam

Jan Josef Ignác Brentner: Bourrée & Capriccio (z Koncertu g moll, Brk 96, Horae pomeridianae op. 4/I, 1720)

Vyletěla holubička ze skály (Karel Jaromír Erben – Prostonárodní české písně a říkadla, 1864)

Martin Schmid (1694–1772): Pastoreta Ychepe Flauta

Allegro – Adagio – Allegro

Taye jueves Santo: (Santa Cruz de la Sierra, 18. století)

Georg Philipp Telemann: Hanasky (ze Suity E dur, TWV 55:E1)

Tři peruánské lidové písně

Na Svatém Kopečku (František Sušil – Moravské národní písně, 1860)

Když jsem já šel na Svatý Kopeček (František Sušil – Moravské národní písně, 1860)

Anonym: Cachua Serranita (Codex Martínez Compañón, Trujillo, Peru, ca 1782–1785)

Když se Jezuité v 17. a 18. století chystali na dlouhou misijní cestu do Jižní Ameriky, mnozí do svých zavazadel přidali noty a hudební nástroje. Věděli, že se hudba dotýká samého srdce člověka a může být prvním jazykem dorozumění. Jihoamerickou džunglí i horami se tak společně s tradiční hudbou bolivijských a peruánských indiánů rozezněla ke chvále Boha a Panny Marie i díla J. Brentnera, D. Zipoliho či M. Schmida. Táž hudba opěvující Stvořitele a Matku Boží zněla v barokních chrámech a vesnických kostelících na Moravě, v samém srdci Evropy – zde ovšem okořeněná místním folklórem. G. Ph. Telemann nechal často zaznít hanácké a slezské lidové melodie ve své tvorbě a neskrýval nadšení z jejich „nefalšované barbarské krásy“. Co má společné hudba z velmi vzdálených konců našeho světa, to je vášeň a radost, kterou znají jen muzikanti, když si můžou zahrát společně… A vnímaví posluchači, kteří mohou být u toho.

INTERPRETI:

Collegium Marianum

Jana Semerádová (umělecká vedoucí, flauto traverso)

Collegium Marianum:

Jana Semerádová – flauto traverso, zobcové flétny

Vojtěch Semerád – barokní housle a viola, zpěv, perkuse

Jiří Sycha – barokní housle, charango, zpěv

Marcel Comendant – cimbál, perkuse (Slovensko)

Ján Prievozník – violon (Slovensko)